Verdikt sice vyslechli na první pohled bez emocí, žádný z nich ale trest nepřijal. Všichni se odvolali ještě v soudní síni. „Považuji to za sociální popravu všech těch mladých hochů,“ prohlásil obhájce Václava Cojocarua Ladislav Myšák. „Spíše než vrazi, kteří jeli vraždit, a ono to náhodou nedopadlo, to jsou lidé, kteří hodili zápalnou lahev a nedomysleli míru důsledků,“ bránil nejen svého klienta Jaromíra Lukeše právník Pavel Pěnkava.
Podle soudu se však podařilo prokázat, že obžalovaní měli v úmyslu vraždit a věděli, že v domku jsou lidé. Soudce Miloslav Studnička zdůraznil i spojení mladíků s neonacistickým hnutím. Akci označil za neobvyklý brutální útok a přirovnal ji ke křišťálové noci, kdy nacisté zaútočili na Židy. Nižší trest pro Václava Cojocarua vyměřil proto, že mladík spolu s dalšími útok společně neplánoval. Müller, Vaculík a Lukeš navíc již v minulosti byli za násilné zločiny či propagaci nacismu souzeni.
„Nemohu být nespokojena, vina i výše trestů byly určeny v intencích mého návrhu,“ zkonstatovala po vyhlášení rozsudku státní zástupkyně Brigita Bilíková. „I když jsou tresty o něco vyšší, nepředpokládám, že by byly nepřiměřené,“ dodala. Müllerovi přitom výjimečný trest nenavrhovala, soudce se však podle ní k němu přiklonil proto, že mladík se v přípravném řízení přiznal, že „všichni věděli, že jedou na lidi“.
Útok si trojice bez Cojocarua dohodla v restauraci. Původně plánovali cestu na neonacistickou demonstraci na severu Čech, ta se jim ale zdála nákladná a hledali něco jiného. Činem chtěli zviditelnit neonacistické hnutí a „oslavit“ 120. výročí narození Adolfa Hitlera.
„Bude-li nakonec vynesen nespravedlivý rozsudek, protože dneškem nic nekončí, může to znamenat glorifikaci a popularizaci těch hnutí, která by měla být popřena,“ obává se advokát Myšák. Bilíková je naopak přesvědčena, že uložené tresty dávají jasný signál z hlediska generální prevence.
Kromě trestu odnětí svobody mají všichni čtyři radikálové společně uhradit odškodné a náhradu škody ve výši přesahující 17 milionů korun. Z toho 7,5 milionu činí náklady za léčbu pro Revírní bratrskou pokladnu a 9,5 milionu satisfakce pro popálenou Natálku. „Z tohoto pohledu záleží na vůli obžalovaných, zda se budou v budoucnu snažit vydělat nějaké peníze a částku splatit, nebo se této povinnosti vyhnout,“ míní Natálčin zmocněnec Pavel Uhl.
