S podobným taktem, jako když věnoval Gordonu Brownovi DVD hrající jen v Americe, Obama v den výročí Stalinova útoku na Polsko oznámil konec radaru.
Slovo „prodal“ není namístě, protože Rusko se netváří, že by to chápalo jako ústupek, který by mělo opětovat - například při spolupráci proti Íránu, s nímž ovšem stejně Obama do konfrontace jít nechce. To, aby s ním Íránci mluvili, povýšil na cíl sám o sobě.
Podle generálního tajemníka NATO je to „dobře“. Tak hodnotí šéf organizace, v níž jsme údajně bezpečnostně zakotveni, rozhodnutí, jež podtrhává nohy dvěma jeho členským zemím.
Tak uzavírá bilanci Topolánkova zahraniční politika: jeho podpis pod Lisabonem je vtesán do kamene, radar, na kterém určitě politicky hodně tratil, je zrušen. Brusel nakonec bude jediné místo, kde se může cítit doma. Teď by měl někdo jiný přijít s nějakou jinou bezpečnostní politikou.
Ale troufáme si prognózovat, že se stane něco jiného: rozpočet bude vyrovnán na účet kapitoly ministerstva obrany.
Možná někdo opravdu věří tomu, že to Obama myslí dobře. Ani jemu včerejšek nepřinesl dobré zprávy - Bílý dům oznámil, že se Obama nehodlá sejít s dalajlamou.
