NEW YORK/PRAHA Na afghánskou základnu CIA se 30. prosince vřítila červená dodávka, projela suverénně všemi kontrolami a zastavila až před stanem, kde se vedly výslechy. Na jednom ze zadních sedadel seděl Jordánec Humám Chalíl Balaví a před stanem na něho už čekala agentka, která patřila k největším expertům CIA na Al Kajdu.
Šla ho uvítat osobně, protože se od něj měla konečně dozvědět, kde se ukrývá jeden z nejhledanějších teroristů - druhý nejvýše postavený muž Al Kajdy Ajmán Zavahrí. Jordánec vyskočil z auta s jednou rukou v kapse. V tu samou chvíli k němu přistoupil člen vojenské stráže, aby ho prohledal. Požádal ho taky, aby vyndal ruku z kapsy. Balaví místo toho stiskl rozbušku.
Táborem následně otřásl výbuch, po němž se vzduchem rozletěly tisíce ostrých kousků oceli -rozbíjely sklo, zabodávaly se do kovu, betonu i lidských těl. Přesně tak popsali listu The Washington Post očití svědci okamžik, který měl znamenat přelom v boji s Al Kajdou, ale změnil se v bolestivou dílčí porážku CIA.
O život přišli všichni, kdo byli v té chvíli na dohled atentátníka, v čele s už zmiňovanou expertkou na Al Kajdu. CIA ztratila celkem pět lidí, další dva mrtví patřili k těm, které si zpravodajci najali. Výbuch nepřežil ani řidič dodávky, která přivezla Balavího, a jordánský agent, který spolupracoval s Američany. Dalších několik lidí bylo zraněno, včetně druhého nejvýše postaveného člověka CIA v Afghánistánu.
Ve Spojených státech se v souvislosti s detaily provedení atentátu čím dál hlasitěji mluví o tom, že se agenti v Afghánistánu dopustili neoddiskutovatelné chyby, když Balavího nenechali prověřit už u brány do tábora. Ti, co byli na místě, tvrdí, že tak agenti museli jednat - šlo o člověka, který jim už opatřil pár cenných informací a teď jim vezl dokonce klíčové sdělení. S takovými lidmi se prý prostě musí jednat v souladu s místními zvyklostmi, které v daném případě vyžadují osobní kontakt.
Otázkou je, řekli listu The Washington Post různí lidé, kteří pracovali nebo ještě pracují pro tajné služby, proč agenti souhlasili se schůzkou v táboře. „Žijeme ve věku sebevražedných útoků, je proto nezbytné dělat osobní prohlídky, ať jde o kohokoliv,“ řekl deníku nejmenovaný zdroj. „Když nechtěli, aby se podrobil prohlídce, mohli si s ním sjednat schůzku ve dvou někde na odlehlém místě,“ dodal.
Nejbezpečnější místo schůzky V sobotu se v arabských televizích objevilo video, které Balaví předtočil před atentátem a ve kterém mluví o tom, že jde o pomstu za zabití lídra Talibanu v Pákistánu Bajtulláha Mahsúda ze srpna loňského roku. „Budeme se za něj Americe mstít všude,“ horuje Balaví na videozáznamu. Jak to, že CIA neprohlédla jeho dvojí hru? Problém byl v tom, že se s ním až do osudného dne nikdo ze CIA nesešel. Balaví se zpravodajcům přihlásil sám s tím, že ví, kde se skrývá Zavahrí. Jako důkaz dodal americké straně informace o bombových útocích na výcviková střediska Al Kajdy, včetně jmen mrtvých apod., která nemohl znát nikdo jiný než velmi úzký okruh amerických zpravodajců a lidí z Al Kajdy. Následně Američany navnadil fotografiemi s vysoce postavenými lidmi z Al Kajdy. CIA pak souhlasila se schůzkou, kterou zorganizovala v táboře prý kvůli tomu, že na afghánsko-pákistánských hranicích, kde tábor stojí, „není nikde jinde bezpečno“.
