Bitva na Tehelném poli, bitva poslední fotbalové naděje a záchrany. Byl jsem tam v životě jen jednou. Vůbec ne na fotbale, ale na koncertu Stevieho Wondera, kterého jsem tenkrát nestihl v Praze na Spartě. Koncert to byl skvělý, paráda. Tehelné pole, to je něco jako cihelna. Přiznám se, že jsem nenašel, při zběžném hledání, o tom žádný odkaz. Cihelny byly za mého dětství v okolí mého bydliště v Podbabě dvě. A asi šest zahradnictví. Místo cihelny na Kotlářce, kam jsme jako děti prolézali křovinami a pozorovali cihláře při práci, a bylo to jako strašidelné výpravy do pravěku, postavili stadion, zvaný Stadion mládeže Na Kotlářce. Ten mě nejspíš zachránil před pobytem v polepšovně či v ještě horším zařízení, protože jsem si tam při sportování vybíjel přebytky energie.
Je to velmi pěkný stadionek, kde teď mají výborný žákovský baseball. Ještě před pár lety jsem si tam chodil zaklusat. Místo druhé cihelny postavili kasárna v Čínské ulici a hotel Internacionál v sovětském střihu. Tehdy jsme mu říkali mrakodrap. Nad cihelnou zbudovali stadion Na Julisce. Ze zahradnictví nezůstalo nic, jenom tam vyrostla nejošklivější budova v Dejvicích, fakulty stavební a architektury. Kovářova kobyla? Zůstal, zatím, jenom sad, hruškovka, který jsme kdysi hojně využívali k randění. Internacionál míval nahoře rudou hvězdu. Později se změnil v Holiday Inn a měl hvězdu zelenou. Momentálně je to Crown plaza a hvězda se tam blyští zlatá. Až to Crown plaza prodá, mohla by tam být hvězda modrá a mohlo by se to jmenovat hotel Modrá hvězda jako v oné stejnojmenné, příjemné, pamětnické veselohře.
O autorovi| Richard Tesařík, hudebník a herec
