Letošní Velkou pardubickou nepřežili dva koně. Cieszymirovi se stalo osudným zranění na Taxisově příkopu. Druhý kůň, Polárník, sice Taxis přežil, ale před cílem si vytrhl nohu z kloubu a poškodil krevní řečiště. Jeho majitel dal včera souhlas k utracení.
Zastánci dostihového sportu budou poukazovat na to, že Cieszymir a Polárník jsou „teprve“ třetí a čtvrtou obětí Velké pardubické za posledních 15 let. Že Cieszymir je od roku 1993 „teprve“ prvním koněm, který zahynul po pádu na Taxisu. A že koně by bez péče majitelů - kteří potřebují peníze z dostihů - nepřežili vůbec. To všechno je pravda.
Faktem ale také je, že Velká pardubická je pro diváky přitažlivá právě díky Taxisu (Kdo tam spadne letos? A přežije to?), přestože hrozivý skok už po úpravách není tak nebezpečný jako kdysi.
Jenže koně na něm umírají dál. Ve 21. století je to vrchol barbarství; ať už si to majitelé koní a žokejové obhajují před svým svědomím jakkoliv.
Další informace čtěte na straně 22
