PEKING Google musí dodržovat nařízení čínských cenzorů, jinak „ponese následky“, pohrozil včera americkému internetovému vyhledávači čínský ministr průmyslu a informací Li I-čung. Čína podle něj nepovolí přístup k informacím, které ohrožují stabilitu tamní společnosti a systému. Reagoval tak na oznámení Googlu, že během pár týdnů budou spuštěny stránky v Číně bez jakékoliv cenzury.
Čínské úřady požadují po všech společnostech, aby zabránily přístupu na internetové stránky, které obsahují pornografii, nelichotivé zmínky o čínské komunistické straně, informace o některých náboženských společnostech (například sektě Falung Gong) nebo propagují nezávislost Tibetu.
Kdo se vloupal k disidentům?
Google je největším internetovým vyhledávačem na světě, má sídlo ve Spojených státech a od roku 2006 podniká také v Číně. Kromě vyhledávače nabízí firma i schránky e-mailové pošty. Do sporu s čínskými úřady se Google dostal letos v lednu, když oznámil, že se jím provozované e-mailové schránky staly cílem hackerského útoku. Šlo o schránky čínských lidskoprávních aktivistů a několika západních firem. Google označil útok za „extrémně důmyslný“ a naznačil, že může jít o akci čínské vlády.
Ne že by proniknutí do schránek bylo z technického hlediska tak obtížné, ale enormní úsilí muselo vyžadovat, aby byly z milionů schránek vybrány právě ty, které patřily manažerům vybraných firem a disidentům. Ať už pomocí speciálního programu, nebo ručně. Čínská vláda spojitost s nabouráním schránek popřela. Google přesto jako odvetu oznámil, že přestane cenzurovat vyhledávání na internetu podle požadavků čínské vlády. Možná se prý dokonce stáhne z Číny.
Internetové společnosti by se měly bránit proti čínské cenzuře, podpořila Google americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Podle právničky Googlu Nicole Wongové zvažuje firma podání stížnosti u Světové obchodní organice (WTO), protože Čína svou cenzurou brání mezinárodnímu obchodu. Ve skutečnosti ale Google vyjednává s čínskými úřady podmínky, za kterých zůstane v zemi. Půjde asi o určité omezení, byť ne úplné zrušení cenzury.
Trh kontra reklama Není totiž jisté, zda svoji výhrůžku odchodem z Číny myslí Google skutečně vážně. Původní cíl celé akce totiž zřejmě byl získat lepší pozici pro vyjednávání s čínskými úřady a hlavně udělat si reklamu na Západě. Tím by podle analytiků mohl Google přitáhnout další uživatele. Napovídá tomu i to, že cenzura na čínském Googlu stále funguje a že firma nijak nereaguje na prohlášení čínských představitelů.
Čínský trh je s téměř 400 miliony uživatelů největším internetovým trhem na světě a rychle roste. Vyhledávače tu letos mohou utržit zhruba miliardu dolarů. Pro Google je to perspektivní trh. Na druhou stranu zde firma nemá na rozdíl od jiných zemí výsadní postavení (je až druhá po místním vyhledávači Baidu; má podíl pouze 14-31 procent trhu) a z Číny budou letos pocházet podle analytiků jen dvě procenta jejích tržeb. Nebyl by tudíž problém tu přestat působit.
