* LN Skupinu Vítkovice dlouhodobě zatěžují spory o vlastnictví jedné poloviny akcií, které dříve vlastnil David Beran. Stal jste se již stoprocentním vlastníkem Vítkovic?
Stoprocentním vlastníkem snad ani nechci být. Struktura je následující: firma VTK Group, ve které mám většinový podíl, vlastní polovinu akcií, já jako fyzická osoba vlastním dalších 45 procent akcií a pět procent má KKCG. Takto to prošlo ve všech pravomocných rozhodnutích soudů. To, že se skupina KKCG snaží přes různá dovolání situaci změnit, zřejmě bude folklor na několik dalších let. Každá valná hromada vyvolá soudní spory. My se nesoudíme, chceme se dohodnout. Nechceme na rozdíl od některých kapitálových skupin zbytečně zahlcovat soudní systém.
* LN Neblokují soudní spory další rozvoj skupiny Vítkovice?
Struktura skupiny je nastavená tak, že do provozních záležitostí soudní spory prakticky nezasahují. Výrobní činnosti jsou v dceřiných společnostech, kterých se spory nedotýkají. Také akvizice děláme z nižších pater skupiny. Nicméně obstrukce při rozhodování valných hromad o navýšení základního kapitálu v některých klíčových firmách skupiny, veřejně propíraná údajná nejasnost vlastnické struktury a další nepřátelské kroky, to jsou určitě věci, jejichž vliv vnímáme a nemůžeme vyloučit jejich negativní dopad na rozvoj skupiny.
* LN Nepřišli jste kvůli soudním tahanicím o některé zakázky?
Přes naši snahu obchodní partnery informovat mohou mít soudní spory v určité míře špatný vliv nejen na získávání zakázek, ale i na jejich objem a podmínky.
* LN Když jsme u nepříjemných záležitostí, jak výrazné byly dopady globální ekonomické krize na hospodaření skupiny Vítkovice?
Samozřejmě že nás krize postihuje v mnoha oblastech. Naší výhodou je, že holding Vítkovice vyrábí hromadné sériové výrobky i investiční celky. Skupina se tak lépe vyrovnávala s dopady krize. Vždy jsme udrželi rozumný zisk, nešli jsme do ztrát jako jiné podniky.
* LN Jaké výsledky očekáváte za letošní rok?
V letošním roce bude mírný nárůst oproti loňskému roku. Letos sice spadl prodej lodních hřídelí, ale naopak rostou dodávky pro energetiku. Očekávání byla vyšší, ale zdražení některých vstupů, hlavně hutního materiálu, zbrzdilo náš růst. V příštím roce nás zasáhnou vyšší náklady na elektřinu vinou obnovitelných zdrojů.
* LN Jak velký tento dopad bude?
Působí to na nás až depresivně. Ať děláte co děláte, přibude vám další náklad ve výši stovek milionů korun. Vítkovice jsou třetí největší odběratel elektřiny hned po Českých drahách a OKD. Navíc i zpoplatnění a zdanění emisních povolenek bude zřejmě generovat další růst cen elektřiny. My jsme hlavně exportéři, a obáváme se, že konkurenceschopnost českých firem v zahraničí bude výrazně snížena.
* LN Mezi klíčové obory Vítkovic patří energetické strojírenství. Také pozorujete trend, že přichází málo zakázek ze západní Evropy, ale velká poptávka je na trzích v Asii?
Mám nepříjemný pocit, že možnost exportu do Číny bude brzy výrazně snížena. Tato země už si umí všechno vyrobit sama a její konkurenceschopnost se stále zvyšuje. Orientujeme se nyní na nové trhy, jako je Turecko, Kazachstán, Egypt, Jižní Amerika, Spojené arabské emiráty a Indie. Letos se nám povedlo stát se účastníkem indického jaderného programu. Dnes mají v Indii v provozu jaderné elektrárny o výkonu čtyř tisíc megawattů (tedy zhruba jako Česká republika - pozn. red.) a do roku 2032 počítají s vybudováním kapacit o výkonu 63 tisíc megawattů. Často se díváme na třetí svět skrz prsty, ale měli bychom je někdy brát spíše jako vzor.
* LN Mezi vaše největší zakázky patří dodávky pro rekonstruované bloky uhelných elektráren Tušimice a Prunéřov. Je šance navázat na spolupráci se skupinou ČEZ dalšími zakázkami?
Nevyhráli jsme soutěž na nový blok v Ledvicích, ani jsme se nedostali do dodavatelského řetězce. Ale zajímá nás jaderná energetika. Jsem rád, že po patnácti letech jaderného tabu, kdy jsme sice měli demokracii, ale o jádru se mluvit nesmělo, se situace změnila. Česká republika by neměla dále váhat, a začít stavět, dokud má současná generace odborníků na jadernou energii šanci navázat na své zkušenosti. Česko je jedna z mála zemí, které umí celou jadernou elektrárnu - kromě technologie jaderné reakce - vyrobit. Například v Indii jsou čeští odborníci velmi vítáni a jako velkou autoritu zde berou ředitelku SÚJB Danu Drábovou. V Česku určitě nemá takovou autoritu jako v Indii.
* LN Velkým tématem české energetiky je dostavba dvou bloků v Temelíně. Jste v kontaktu se všemi z trojice uchazečů o zakázku?
Jednáme se všemi. Vítkovice se podílely na výstavbě všech jaderných bloků v Česku, vyrobily pro ně parogenerátory, kompenzátory objemu, vysokotlaké a nízkotlaké ohříváky. Doufáme, že se budeme podílet i na nových blocích v Temelíně.
* LN Konsorcium tvořené Škodou JS a Atomstrojexportem uvádí jako svou výhodu, že 70 procent hodnoty nových bloků by se vyrobilo v Česku. Je to pro vás vstřícnější partner než Areva nebo Westinghouse?
Ano, nejlépe s námi komunikuje Škoda JS. Komunikace z americké i francouzské strany je mizerná. Trvá několik měsíců, než odpovědí na naše dotazy. Například Areva na brněnském veletrhu prezentovala, že do jaderné technologie nepustí nikoho cizího a vše si vyrobí sama. Myslím, že to je pro český průmysl zcela nepřijatelná podmínka. Westinghouse se zatím snaží vzbuzovat naděje, že bychom mohli něco dělat.
* LN Vidím, že tendr na dostavbu dvou bloků Temelína posuzujete spíše kriticky...
Největší problém nevidím v tom, kdo nové bloky postaví. Největší nebezpečí pro české strojírenství vidím v tom, že se nebudeme podílet na výstavbě domácích bloků. V zahraničí budeme za úplné pitomce, lepší slovo mne nenapadá, že jsme si nechali uniknout takovou zakázku. Sníží se naše exportní schopnost. Když máte reference z domácího trhu, máte i vyšší šance uspět v zahraničí. V minulosti to však vypadalo jinak. Rusové dodali pouze základní design a zbytek realizovaly české a slovenské firmy. Nyní je to tak, že generální dodavatel bude zahraniční a jaderné bloky postaví „na klíč“. Tím jsme si hodně zhoršili pozici pro české dodavatele.
* LN Myslíte, že se i v západní polovině Evropy dostaví nový jaderný boom? Například Německo nebo Španělsko už s jádrem do budoucna nepočítají...
Největším zastáncem jaderné energetiky je Francie, která stvořila obří společnost Areva. Velkým zastáncem je také Velká Británie. V případě Německa je vše dáno účastí zelených demagogů ve vládě. Budou stačit dva nebo tři blackouty vinou obnovitelných zdrojů, a Němci názor změní.
* LN Naopak o stavbu paroplynových elektráren je zájem snad v celé Evropě. Máte v plánu účastnit se jejich výstavby?
Něco v této oblasti také děláme. Nicméně paroplynová elektrárna je jen taková skládačka, kterou zvládnou i stavební firmy. Zatím se mi jeví situace tak, že bychom do těchto jednoduchých technologií neměli jít. Může je dělat kdekdo. Naše pozornost se bude dále soustředit na jaderné a uhelné elektrárny. Čím složitější, dokonalejší technologie, tím je to pro nás lepší.
* LN Vítkovice vyrábějí tlakové lahve na plyn, stavíte plnicí stanice se stlačeným plynem pro auta. Budete aktivity v této oblasti dál posilovat?
Myslím, že zemní plyn je palivem budoucnosti. A to nejen pro výrobu elektřiny, ale i v dopravě. Na rozdíl od ropy nejsou jeho zásoby omezené. Hlavní složku zemního plynu - metan - lze vyrábět zcela jednoduchým kvašením. Zavedením plynu v dopravě se dostaneme k mnohem lepším ekonomickým i ekologickým parametrům. Ve Vítkovicích jsem už před dvěma lety rozhodl, že všechna nová auta budeme kupovat s pohonem na zemní plyn.
* LN Jste v kontaktu s novým ministrem životního prostředí Pavlem Drobilem, který za svou prioritu považuje zlepšení stavu ovzduší na Ostravsku?
Musím říci, že pan Drobil pro životní prostředí dělá víc než celá řada zelených ultras, kteří byli ve funkci před ním. U Drobilových předchůdců jsem se nedostal ani do předsíně sekretariátů, neměli zájem. Naopak s panem Drobilem a jeho úředníky máme čilou komunikaci a diskutujeme například o programu udržitelné dopravy na Ostravsku.
* LN Elektrárenské společnosti ČEZ a E. ON nyní začínají propagovat elektromobily. Není zde riziko, že si elektromobily a auta na plyn budou vzájemně konkurovat?
Elektromobilita má také budoucnost před sebou, ale technologicky to dořešené není. Je u nich problém s dojezdovou vzdáleností a životností baterií. Současný zájem o elektromobily mi připomíná marketingový boom aut s vodíkovým pohonem před dvěma nebo třemi lety. Tehdy všichni tvrdili, jak je to úžasné. Nyní, dva roky poté, už je ticho po pěšině. Vodík se stejně vyrábí ze zemního plynu, výroba z vody je příliš drahá. Navíc vodík má ve srovnání s plynem velmi špatné parametry, co se týká účinnosti motoru. Naštěstí jsme se včas rozhodli nerozvíjet tento obor a zůstat u pohonu na plyn.
* LN Mohlo by to tedy vypadat tak, že na jízdy po městě budou mít lidé elektromobil a na delší cesty auto s pohonem na plyn?
Dokážu si představit, že doprava za 50 let bude směs aut na elektřinu a na plyn. Naftu a benzin už nebudeme potřebovat. Ale je třeba říci, že elektromobily bude možné považovat za ekologické jen v případě, kdy budeme elektřinu vyrábět z obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren. Pokud ji budeme stále vyrábět hlavně z uhlí, tak o jaké úspoře se bavíme?
* LN Jenže kritici říkají, že auta na plyn jsou výhodná hlavně proto, že zemní plyn pro ně je zatížen na rozdíl od benzinu a nafty jen nízkou spotřební daní...
Auta na plyn jsou zatím dražší, protože v nich musíte mít dvojí technologii. Až v nich bude jen pohon na plyn, nebudou tedy mít současně pohon na benzin, klesne jejich cena. Jakmile firmy vybudují kvalitní síť plnicích stanic, budou auta na plyn zcela konkurenceschopná a budou moci nést spotřební daň v plné výši.
* LN Kromě České republiky máte výrobní závody také v Polsku a Argentině. Připravujete v současnosti další akvizice?
V poslední době kupujeme hlavně menší firmy, které mají patenty nebo nová technologická řešení a téměř nic nestojí. To nás baví víc než koupit nějakého „mamuta“. Když takovou velkou firmu převezmete, přebíráte i její problémy. Když se taková akvizice nepovede, musíte odepsat miliardy korun.
* LN Chodí za vámi zástupci různých investičních skupin a nabízejí, že od vás Vítkovice odkoupí? Mají o Vítkovice zájem i větší konkurenti?
Musím říci, že ne. Jsme hodně diverzifikovaná, složitá skupina. Vliv mají také spory o akcie. Když po Praze chodí určití pánové a tvrdí, že Vítkovice vlastní oni, a ne Světlík, tak to možné zájemce odrazuje.
* LN Co máte s Vítkovicemi v plánu do budoucna? Máte dědice, kterým firmu předáte?
Do svých šedesáti let to nechci řešit, bude to aktuální za šest až deset let. Chci, aby děti pracovaly ve Vítkovicích, a ne jen s něčím obchodovaly. Šéfem Vítkovic bude jen ten nejlepší z nich. Mým životním cílem je, aby Vítkovice dobře fungovaly i v roce 2028, kdy budou mít výročí 200 let od založení. Mám plán, že v Ostravě vybudujeme „Machinery Valley“ (strojírenská obdoba Silicon Valley v Kalifornii - pozn. red.), které skupinu Vítkovice posune mnohem dál, než je teď.
Mám nepříjemný pocit, že možnost exportu do Číny bude brzy výrazně snížena. Tato země už si umí všechno vyrobit sama.
Pan Drobil pro životní prostředí dělá víc než celá řada zelených ultras před ním. U jeho předchůdců jsem se nedostal ani do předsíně sekretariátů.
***
STROJAŘ A MANAŽER
Jan Světlík (52)
Celá jeho pracovní kariéra je spojena se strojírenským koncernem Vítkovice. Od roku 1994 byl šéfem divize Lahvárna, kterou v roce 1999 odkoupil. V roce 2003 v soutěži koupil spolu s Davidem Beranem strojírenskou část krachující skupiny. Beranův pokus obejít Světlíkovo předkupní právo a prodat poloviční podíl skupině KKCG vedl k řadě soudních sporů a arbitráží, ve kterých Světlík zvítězil. Skupina loni vykázala konsolidované tržby 11,8 miliardy korun a čistý zisk 848 milionů korun. Vítkovice patří s více než šesti tisíci pracovníky mezi největší zaměstnavatele na Ostravsku.
