PEKING Čína rozhodně nechce zvýšit hodnotu své měny jüan vůči dolaru. Prohlásil to včera čínský premiér Wen Ťia-pao na výroční schůzi čínského parlamentu. Podle něj jüan není podhodnocen. Se zřejmou narážkou na Spojené státy prohlásil, že se Čína staví proti „zemím, které se zapojují do vzájemného ukazování prstem či přijímání opatření s cílem přimět jiné země zhodnotit jejich změny“.
Spojené státy totiž požadují po Číně, aby zvýšila hodnotu své měny. Tvrdí, že Číňané svoji měnu uměle podhodnocují, aby usnadnili svůj vývoz do USA. Do 15. dubna má americké ministerstvo financí rozhodnout, zda je čínská měna skutečně podhodnocená a zda proti Číně Spojené státy zavedou ekonomické sankce.
Neúspěšný Obama Čínské prohlášení znamená nepříjemnosti pro amerického prezidenta Baracka Obamu. Ten byl zatím vůči Číně mnohem vstřícnější než jeho předchůdce George Bush, ale bez úspěchu. Například odložil přijetí tibetského exilového vůdce dalajlamy (Peking považuje Tibet za nedílnou součást Číny) nebo prodej zbraní Tchajwanu (jej Peking také považuje za nedílnou součást lidově demokratické Číny).
Teď ale slíbil přijmout „tvrdší“ opatření vůči „neférové“ konkurenci z Číny a do pěti let zdvojnásobit americký export. Jenže na jeho výzvu z minulého týdne, aby Peking přijal „tržně orientovanou“ měnovou strategii, se z Pekingu ozvalo hlasité ne. Čína hodlá nechat svůj jüan pevně připoutaný mimo jiné i k dolaru v zatím nezměněném kurzu.
Otázkou ale je, zda Čína nakonec nebude muset změnit kurzovou politiku kvůli stavu svého vlastního hospodářství. Čínská ekonomika se přehřívá, ceny nemovitostí rostou, hrozí inflace. Pokusy čínské vlády omezit příliv levných peněz do ekonomiky byly zatím neúspěšné. Pokud je světová ekonomika skutečně z nejhoršího venku, zvýšení hodnoty jüanu by automaticky zabrzdilo přehřívání čínské ekonomiky a snížilo nadměrné investice. Část zařízení - hlavně strojů - se totiž dováží za dolary a zdražení dolaru by vedlo k omezení kapacity průmyslu.
Navíc, jak poznamenává britský týdeník The Economist, silnější jüan by neznamenal, že USA přestanou okamžitě dovážet čínské zboží. Vybudovat továrny na věci, které se v USA už léta nevyrábějí, by nějaký čas trvalo. Silnější jüan by ze začátku zafungoval spíše jako „zdanění spotřebitelů“: Američané by zkrátka za čínské zboží dočasně platili více.
Ovšem čínští představitelé nevidí konec světové recese tak blízko jako Američané. Naopak, čínský premiér Wen včera varoval před dalším kolem recese. Podle něj jsou některé čínské státní podniky stále závislé na vládních stimulačních opatřeních a vláda s nimi nechce přestat. Peníze teď ale podle Wena mají mířit do vzdělávání, penzí a výstavby bydlení pro chudé.
Na stimulaci ekonomiky prostřednictvím státních výdajů i tištění peněz závisí také popularita předních čínských politiků. Popularity na veřejnosti lze totiž využít i v boji uvnitř čínské komunistické strany. Speciálně Wen, číslo tři v komunistické hierarchii, si na své popularitě zakládá, a dokonce je nazýván „lidovým premiérem“. Máme vaše dluhopisy Wen navíc pokáral Američany, že se málo starají o hodnotu svého dolaru a finanční zdraví své země. Podle něj to v Číně vzbuzuje „velké obavy“.
Dokonce přímo řekl, že Číně na americkém dolaru záleží kvůli tomu, že investovala do amerických státních dluhopisů přes 800 miliard dolarů. Je druhým největším věřitelem Spojených států po Japonsku a vysloužila si kvůli tomu přezdívku „americký bankéř“. Pokud by hodnota dolaru příliš poklesla, zasáhne to čínské investice. Zároveň by to ale mohlo být dalším důvodem, proč by Peking dlouhodobě mohl zvednout hodnotu své měny. Ovšem nikoliv jako odpověď na Obamův tlak, ale spíše právě z domácích důvodů. Skokově se hodnota jüanu zvýšila naposledy v roce 2005. Za poslední tři roky ale hodnota jüanu vůči dolaru nenápadně vzrostla o 21 procent, napsal americký list The Washington Post.
