TCHAJ-PEJ „Pokud má někdo zájem o moji práci, jsem ochoten mu ji bez jakýchkoli připomínek okamžitě přenechat,“ bránil se tchajwanský ministr zahraničí James Chuang kritice některých politiků. Ta se na jeho hlavu snesla minulý týden poté, co Malawi oznámilo navázání vztahů s Pekingem, a přihlásilo se tím k „politice jedné Číny“. Počet zemí, které Tchaj-wan uznávají jako stát, se tak snížil na třiadvacet. Dosluhující tchajwanský prezident Čchen Šuej-pien je v reakci na rozhodnutí Malawi vyzval k „síle a odolnosti“ vůči svádění Pekingu. Štědrost za uznání Malawi patřilo k nejstarším spojencům Tchaj-wanu, diplomatické vztahy s ním na úkor Číny udržovalo 42 let. Tchajwanské ministerstvo zahraničí tak nynější zběhnutí afrického státu označilo za „ohromnou urážku“.
Ta byla o to větší, že přišla zrovna v době, kdy Čchen na cestě po střední Americe a Karibiku utužoval vztahy s tamějšími spojenci. Panamě, o které se spekulovalo, že se chystá ke stejnému kroku jako Malawi, Tchaj-wan přislíbil šest milionů dolarů, které mají být použity na výstavbu bambusových obydlí pro původní obyvatele a renovaci sportovišť a věznic.
Svatá Lucie, která se k Tchaj-wanu vrátila po deseti letech spojenectví s Čínou teprve loni, má zase dostat darem Kulturní centrum.
Zkrátka nepřijde ale ani Guatemala, Salvádor a další státy, které prezident na své cestě navštívil.
Malawi čeká od Pekingu ještě štědřejší pomoc. Čína ho nalákala balíčkem ve výši šesti miliard dolarů. Příklon africké země k Číně předznamenalo již na začátku ledna odmítnutí malawijského prezidenta sejít se s tchajwanským ministrem zahraničí. Ten tak byl nucen na poslední chvíli změnit plán a zamířit do Svazijska, kde se svým protějškem podepsal dohodu o spolupráci na dalších deset let. V podobné situaci se před rokem a půl ocitl tchajwanský premiér, jenž musel krátce před plánovaným odletem zrušit cestu do Čadu, který neočekávaně řekl „ano“ Pekingu. O tři měsíce později se již čadský ministr zahraničí Ahmad Allammi přidal k dalším africkým spojencům Číny a v Pekingu na summitu africko-čínského přátelství naslouchal štědrým příslibům pomoci.
Olympiáda jako čínská meta Vzhledem k narůstající ekonomické síle Číny se od Tchaj-wanu, který až do roku 1971 v OSN reprezentoval celou Čínu (pokusy Tchaj-wanu o členství v OSN byly od té doby pokaždé odmítnuty) odvrací stále více zemí. Peking je přitom na svoji stranu láká nejen penězi, ale také pragmatickými proslovy. „Západní styl demokracie se pro Afriku nehodí, je pouze příčinou neštěstí,“ napsal nedávno stranický Lidový deník (Žen-min ž'-pao), který zároveň zdůraznil, že Čína neklade na příjemce pomoci takové požadavky jako Západ.
Pozorovatelé na Tchaj-wanu nyní očekávají, že Čína před olympiádou své úsilí přetáhnout na svoji stranu zbytek jeho spojenců ještě zintenzivní. „Pro Čínu by bylo jistě nepříjemné, kdyby se na olympiádě ukázali diplomatičtí spojenci Tchaj-wanu. To by bylo pro Peking jako facka, že by měl hostit země, které uznávají Tchaj-wan v jeho neprospěch,“ sdělil expert na mezinárodní vztahy z Demokratické pokrokové strany Laj I-čchung na tchajpejském fóru o zahraniční politice Tchaj-wanu.
Stejně tak se ale dá očekávat, že mezi třiadvaceti zbývajícími spojenci Tchaj-wanu bude větší vůle se k Číně před olympiádou dostat blíž.
***
Země, které Tchaj-wan uznávají jako stát a nemají diplomatické vztahy s Pekingem Spojenci Tchaj-wanu jsou především rozvojové státy ve Střední Americe a v Oceánii, jediným evropským spojencem je Vatikán
Latinská Amerika a Karibik (12) ská Belize (1989) Dominikánská republika (1957) Salvádor (1961) Guatemala (1960) Haiti (1956) Honduras (1965) Nikaragua (1990) Panama (1954) Paraguay (1957) Federace Svatý Kryštof a Nevis (1983) Svatá Lucie (1984-1997, 2007) Svatý Vincent a Grenadiny (1981)
Evropa (1) Vatikán (1951) Afrika (4) Burkina Faso (1994) Gambie (1995) Svatý Tomáš a Princ;v ostrov (1997) Svazijsko (1968)
Země, které se v posledních letech přidaly k „politice jedné Číny“ Makedonie (2001) uznávala Tchaj-wan pouze dva roky Libérie (2003) Grenada (2005) Senegal (2005) Čad (2006) Kostarika (2007) Malawi (2008) Vanuatu (2004) přerušilo vztahy s Čínou ve prospěch Tchaj-wanu v březnu, po půl roce se však k Číně vrátilo
Oceánie (6) Kiribati (2003) Marshallovy ostrovy (1998) Nauru (1980-2002, 2005) Palau (1999) Šalamounovy ostrovy (1983) Tuvalu (1979)
Západní styl demokracie se pro Afriku nehodí
O autorovi| Klára Tylová, dopisovatelka LN, Tchaj-wan
