Jednoduché vysvětlení pro vynikající výsledky asijských žáků v mezinárodním srovnávání poskytuje kniha čínské matky Amy Chua „Battle hymn of the Tiger Mother“. Z úryvku, který uveřejnilo poslední (a mimořádně výživné) číslo měsíčníku Moderní vyučování, je zřejmé, že nejde ani tak o speciální výukové metody či excelentní školy, jako spíš o způsob výchovy, který nezná volný čas, hry nebo odmlouvání. Čínská matka podle Amy Chua nepřipouští, že by dítěti něco nešlo. Když mu něco nejde, je to jen proto, že dost netrénovalo. Její tlak je vlídný, avšak nekompromisní. Chceme to taky tak?
Čína ale nesází jen na matky. Podle zdrojů BBC studuje čím dál víc čínských vysokoškoláků v zahraničí. Například ze 700 tisíc mezinárodních studentů, kteří se vzdělávají na vysokých školách v USA, jich nejvíc pochází právě z Číny. Druhá je Indie, třetí Jižní Korea. Celkem má Čína v cizině už na 500 tisíc studentů. Její ambice nejsou přitom jednosměrné. Snaží se přilákat zahraniční studenty taky do Číny. A oni jezdí stále víc; Číňané by jich na svých univerzitách rádi viděli půl milionu.
Mimochodem, počet mezinárodních studentů roste všeobecně. Už v roce 2009 (novější údaje prý zatím nejsou) jich bylo (také podle BBC) tři a půl milionu, takže dneska už se číslo bude nejspíš blížit čtyřem milionům. K tomu, aby člověk studoval zahraniční univerzitu, však není vždycky nezbytně nutné cestovat do ciziny. Lze to uskutečnit i prostřednictvím partnerských škol a různých poboček. Například britské univerzity takto „navštěvuje“ skoro 350 tisíc studentů po celém světě.
Ptá se nás čtenář, proč bývají u článků o školství tak často fotografie absolventů s americkými čepičkami. Popravdě řečeno, občas se o vhodnosti takové ilustrační fotografie diskutuje i v redakci. Obrazoví redaktoři se ale ptají: Jak chcete ilustrovat text o absolventech vysokých škol českými vysokoškoláky, když se vizuálně nijak neprofilují? Pořád jenom tím pouzdrem na diplom?
Zkrátka doufáme, že americké promoční čepice jsou mezinárodně srozumitelné.
