Byla to slova plná kajícnosti. „Je mi velice líto, že moje špatná slova a skutky rozzlobily a rozesmutnily čínský lid. Jsem ochotna podílet se na humanitární práci po čínském zemětřesení a plně se věnovat pomoci postiženému čínskému lidu,“ stálo v omluvném prohlášení herečky Sharon Stoneové. Ta na filmovém festivalu v Cannes utrousila, že ničivé zemětřesení, které postihlo Čínu, může být důsledkem „špatné karmy způsobené tím, jak se čínská vláda chová v Tibetu“. Tato věta v Číně rozpoutala ohromné pobouření a smršť výzev k bojkotu zboží značky Dior, které herečka propagovala. Francouzský módní dům tak byl nucen stáhnout veškeré čínské reklamy, ve kterých se Stoneová objevila.
„Hollywood krade!“ Bojkot Stoneové kvůli jejímu nešťastnému výroku však nebyl v období vypjatého čínského nacionalismu, který „říši středu“ před olympiádou ovládl, ojedinělý. Na černou listinu se v Číně dostal nejen francouzský řetězec Carrefour, který byl obviněn z finanční pomoci dalajlamovi, ale i obecně francouzské zboží kvůli problémům s olympijskou štafetou v Paříži. Číňané demonstrovali také proti „nepravdivému“ a „urážlivému“ zpravodajství americké televize CNN.
Zvlášť zajímavý byl potom případ hollywoodského animovaného filmu Kung Fu Panda. Ten se sice stal v Číně kasovním trhákem (během prvních tří týdnů vydělal v přepočtu asi půl miliardy korun), ovšem jeho premiéra byla v provincii S'-čchuan postižené zemětřesením, která je také domovem pand velkých, odložena na žádost demonstrantů. Ti totiž tvrdili, že film „ukradl čínské kulturní dědictví a jeho tvůrci nyní chtějí vydělat na fyzicky a emočně trpícím čínském lidu“.
Čínští filmoví tvůrci ale snímek označili za vzor hodný následování. „Musím se podivovat nad tím, proč nejsme v Číně stále schopni udělat takový film, který je svěžím pohledem na čínskou kulturu a spojuje bojová umění s legendami,“ svěřil se například listu China Daily režisér Lu Čchuan.
Není to poprvé, co Čína vzhlíží k filmům z Hollywoodu jako k modelu k šíření patriotismu. Již v polovině devadesátých let čínský Státní úřad pro rozhlas, film a televizi vyzval umělce, aby se inspirovali filmy jako Forrest Gump, který prý ukazuje triumf amerického patriotismu a kapitalistické ideologie.
A řada umělců úřad poslechla. V dalších letech tak vznikly velkofilmy o hrdinech sjednocujících Čínu, povstávajících proti západní nadvládě, beze strachu bojujících proti „ďábelským Japoncům“ nebo o úspěšných čínských byznysmenech potýkajících se s „arogancí Západu“. Podobné příběhy se potom dostaly i do počítačových her.
K projevům patriotismu byli vyzýváni také zpěváci. Olympijskou píseň Peking – Jsme připraveni jich nazpívalo 130 a na její hromadné nacvičování na náměstí Nebeského klidu dorazily i takové hvězdy jako Jackie Chan.
Nacionalismus mezi obyvatelstvem, umělci a intelektuály je podporován Komunistickou stranou Číny. Poučka zní: jestliže není vládnoucí strana již nadále komunistickou, musí být tím více čínskou. To je také důvod, proč se v posledních letech vehementně odkazuje k čínské historii, ke kulturnímu bohatství včetně konfucianismu a k čínským klasikům.
Čekání na potlesk Čínský nacionalismus je totiž v první řadě založen na hrdosti na čínskou kulturu a jako takový oslovuje Číňany – ať už žijí v Pekingu, na Tchaj-wanu, v New Yorku nebo třeba v Česku. Vzhledem k etnické různorodosti Číny však strana potřebuje ještě jeho další podobu, která zdůrazňuje čínskou státnost a mírumilovné soužití všech minorit žijících v hranicích země. V tomto případě potom například zabírají filmy jako Údolí červené řeky režiséra Feng Siao-ninga o solidaritě mezi Tibeťany a Číňany v boji proti Britům.
Čínský nacionalismus se zrodil z ponížení, kterého se Číně dostalo v období jejího kouskování koloniálními mocnostmi a během japonské agrese. S touto bolavou minulostí se Čína stále ještě nevypořádala. Olympiádu do velké míry cítí jako příležitost ukázat, že konečně nadešel její čas. Kritika je proto nepřijatelná. Čína čeká na potlesk.
Kdo chce škodit Číně?
Hněv čínských nacionalistů se v poslední době obrátil například proti řetězci Carrefour (na snímku zaměstnankyně jedné z čínských poboček), herečce Sharon Stoneové a s ní i firmě Dior, ušetřena nebyla ani americká zpravodajská televize CNN.
***
Jak šly dějiny v Evropě a v Číně období – do roku 1500
EVROPA
1900 př.n.l. začátek doby bronzové
1000 př.n.l. výroba železa ve Středomoří
776 př.n.l. konají se první antické olympijské hry
476 pád říše římské
1450 Jan Guttenberg vynalezl knihtisk
ČÍNA
1700 př.n.l. počátek doby bronzové na dolním toku Žluté řeky
513 př.n.l. první zmínka o tavení železa
479 př.n.l. úmrtí Konfucia
1090 první ověřené používání kompasu na čínských lodích
1279 celé území Číny je okupováno Mongoly Jak šly dějiny v Evropě a v Číně období – 1500 – 1900
EVROPA
1517 Martin Luther na protest proti praktikám katolické církve zveřejňuje 95 tezí
1618 – 1648 kontinent ve víru třicetileté války
1765 James Watt vynalézá parní stroj
1789 francouzská revoluce otřásá monarchistickým způsobem vlády
1871 sjednocuje se Německo
ČÍNA
cca 1600 dokončena Velká čínská zeď, která měla zemi chránit proti Mongolům
1762 počet obyvatel říše dosahuje 200 milionů
1816 britská Východoindická společnost zvyšuje dovoz opia do Číny
1860 vydrancování Pekingu britskými a francouzskými vojsky
1894 začíná čínsko-japonská válka Jak šly dějiny v Evropě a v Číně období – 1900 – 1950
EVROPA
1914-1918 první světová válka
1915 Albert Einstein formuluje obecnou teorii relativity
1917 bolševická revoluce v Rusku
1933 V Německu se k moci dostává Adolf Hitler
1939-1945 druhá světová válka
ČÍNA
1912 končí císařství, je vyhlášena republika, vzniká Nacionalistická strana (Kuomintang)
1921 skupina levicových intelektuálů zakládá v Šanghaji Komunistickou stranu Číny
1931 japonská invaze do Mandžuska
1936 Čankajšek zajat a přinucen zahájit válku s Japonci
1949 vyhlášena komunistická Čínská lidová republika, kuomintangská vláda prchá na Tchaj-wan Jak šly dějiny v Evropě a v Číně 1950 – současnost
EVROPA
1948 – 1949 Spojenci zásobují západní Berlín z leteckého mostu
1949 Německo je rozděleno na dva státy: NDR a SRN
1957 vzniká Evropské hospodářské společenství
1989 pád komunistických totalitních režimů ve střední a východní Evropě
1991 rozpad SSSR i Jugoslávie, na jejímž území propuká válka
ČÍNA
1950 vypuknutí války v Koreji a čínská intervence
1959 povstání v Tibetu
1966 začínají pogromy proti inteligenci označované jako "kulturní revoluce"
1989 masakr účastníků prodemokratické demonstrace na pekingském náměstí Nebeského klidu
2003 epidemie SARS
O autorovi| Klára Tylová, dopisovatelka LN, Tchaj-wan
