PEKING/PRAHA Ty tam jsou doby, kdy si americký prezident dovolil přijmout dalajlamu nebo kritizovat čínské komunisty za to, že pošlapávají lidská práva. Časy se změnily, svět a hlavně Ameriku zasáhla ekonomická krize a vyšlo najevo, jak moc jsou vlastně Spojené státy na Číně závislé. Čína je pro Ameriku obrovskou bankou, která financuje její útraty, a rozházet si to s ní v době, kdy jsou peníze potřeba víc než kdy jindy, jednoduše nepřipadá v úvahu. Třídenní návštěva prezidenta Baracka Obamy, která začala včera, se proto ponese v mnohem smířlivějším duchu, než v jakém se o Číně vyjadřovali jeho předchůdci George W. Bush a Bill Clinton.
O tom, jak moc je dnes Amerika závislá na penězích z Pekingu, svědčí fakt, že právě Čína bývá mezi prvními, s kým se dnes ve Washingtonu projednávají zásadní reformy. Příkladem je svědectví nejmenovaného Obamova poradce, který vylíčil novinářům z deníku The New York Times schůzku z července letošního roku, na níž prý Číňané zevrubně zjišťovali povahu připravované reformy zdravotnictví. Nezajímalo je přitom, co si o reformě myslí Američané nebo jak chtějí její autoři zajistit lékařskou péči všem.
„Chtěli vědět, a to do nejmenších podrobností, jaký dopad by měla schválená reforma na státní rozpočet,“ prozradil účastník schůzky novinářům. Čínu zkrátka zajímalo, jestli jí budou Spojené státy dál schopny splácet svůj dluh.
Návštěva Číny se pečlivě a dlouho plánovala, a tak když se v červnu v Bílém domě ohlašoval tibetský duchovní vůdce dalajlama s tím, že přijede v říjnu, nezbylo než jej odmítnout. Od dob Bushe seniora (od roku 1991) přitom dalajlamu přijal každý americký prezident a Obamův předchůdce jej dokonce - k velké nelibosti Číňanů, pro které je dalajlama „separatista“ - vyznamenal.
Obamovi lidé ale dalajlamovi vzkázali, že se s ním prezident nesejde. Někdy jindy prý určitě, ale ne v říjnu, takřka v předvečer návštěvy Číny.
Podobně Obama a jeho lidé přestali Číňany obviňovat z toho, že manipulují kurzem čínské měny (jüanu), aby masivně zlevnili vlastní zboží a podpořili jeho vývoz. Obama o tom mluvil ve své předvolební kampani a ministr financí Timothy F. Geithner dokonce při schvalovacím slyšení na půdě Kongresu. Už v dubnu ale vyrukovalo ministerstvo financí se zprávou, která podobná tvrzení vyvrací. Od té doby je ticho po pěšině.
Obama se v Číně sejde s nejrůznějšími potentáty v čele s prezidentem Chu Ťin-tchaem a přednese i veřejný projev ke studentům v Šanghaji. Je však nepravděpodobné, že by se mu v zemi dostalo stejně nadšeného uvítání jako v Káhiře, v Paříži nebo v Londýně.
„Obama je pořád ještě vnímán jako pozitivní chlapík a na celém světě ho mají za energičtějšího a mnohem upřímnějšího prezidenta, než byl Bush - za reformistu,“ uznává Š' Jin-chung, expert na americko-čínské vztahy z Pekingské univerzity. „Ale v Číně není tak populární jako v Evropě nebo v Japonsku. V Číně nevládne kult Obamy.“
Čínský tisk před Obamovou návštěvou napsal, že se v Pekingu od jeho návštěvy čeká víc než jen zdvořilé fráze. „Spojené státy by měly prokázat respekt k suverenitě a územní celistvosti Číny,“ napsal například list China Daily.
Zatímco v éře Obamových předchůdců bývalo zvykem, že bylo v předvečer jejich návštěv propuštěno na svobodu několik čínských disidentů, tentokrát jich bylo naopak hned několik zatčeno. O porušování lidských práv v Číně se zkrátka mluvit nebude, i když z Bílého domu zaznělo, že se Obama chystá na to téma promluvit s čínským prezidentem alespoň během jejich soukromého rozhovoru.
„Čína dnes může kývnout na dialog ohledně lidských práv, ale změní argumenty. Bude teď říkat: Jsme jiná země, máme vlastní systém a vlastní kulturu,“ uzavřel Š' Jin-chung.
Když se v červnu v Bílém domě ohlašoval tibetský dalajlama, nezbylo než jej odmítnout
„USA by měly prokázat respekt k suverenitě a územní celistvosti Číny,“ píše China Daily
