Církev mu ovšem nemůže zapomenout, že ji opustil.
MOSKVA/PRAHA Ruská pravoslavná církev nemůže odpustit slavnému ruskému spisovateli Lvu Tolstému, že ji zavrhl a opustil. Prý by musel přijít sám a s pokáním. Jenže to už asi autor slavných děl světového významu jako Vojna a mír či Anna Kareninová nestihne. V sobotu uplynulo přesně sto let ode dne, kdy tento extravagantní a podle některých pomatený ruský velikán zemřel.
V Rusku se už několik týdnů koná řada velkolepých akcí věnovaných osobě Lva Nikolajeviče Tolstého. Do Moskvy se sjíždějí „tolstologové“ z celého světa. I když hodnotu jeho díla nikdo nepopírá, o jeho osobních vlastnostech se bouřlivě diskutuje. Hlavním sporným bodem dodnes zůstává Tolstého zavržení pravoslavné církve.
Jeho odloučení je ale navzdory četným pokusům Tolstému po tolika letech odpustit zřejmě záležitostí definitivní a věčnou. Jak uvedl tajemník moskevského patriarchátu pro kulturu otec Tichon, spisovatel se od církve odvrátil dobrovolně.
„V silách ruské pravoslavné církve není zrušit rozhodnutí Svatého synodu z roku 1901,“ prohlásil mluvčí duchovenstva. Tolstoj by totiž musel projít složitou procedurou, ale především by se musel sám snažit o návrat do lůna církve, kterou za svého života tak tvrdě kritizoval. Vzhledem k tomu, že již sto let není mezi živými, zůstane pravoslavnými zavržen.
Znalci jeho díla i charakteru tvrdí, že by tak stejně nikdy neučinil, a proto by ani nebylo správné, aby mu církev odpouštěla. „Jeho výroky i konání směřovaly proti církvi a pro pravoslavné to bylo něco otřesného. Kromě toho celá činnost Tolstého v posledním desetiletí jeho života byla pro Rusko zhoubná,“ tvrdí otec Tichon a má na mysli, že Tolstého díla i názorů později zneužili bolševici, kteří jej nazvali „zrcadlem ruské revoluce“.
Spisovatel a šlechtic ke konci života opustil svou rodinu, snažil se oblékat jako prostý mužik, odmítal peníze, fyzicky pracoval, bezcílně bloumal po Rusku, až onemocněl a ve dvaaosmdesáti letech zemřel v železniční stanici Astapovo.
K pohřbu přišly jen tři tisíce lidí Rusové jsou ale na Tolstého přes všechny výtky pyšní a nechtějí slyšet ani to, že autor obrovského množství brilantních románů novel, povídek, pohádek, traktátů či dramat psychicky mučil svou ženu, byl jí často nevěrný a terorizoval své okolí. Svou ústřední ideu absolutního zavržení násilí a neprotivení se zlu prosazoval tvrdě a nekompromisně, takže se jí sám zpronevěřil. Také proto mu na pohřeb přišly asi jen tři tisíce lidí, což je na tehdejší Rusko nicotné číslo.
Tolstoj přes to všechno právem patří k zahraniční slávě Ruska. O víkendu se po celé zemi konaly akce věnované stému výročí úmrtí tohoto literárního génia. Kromě vědeckých konferencí a literárních seminářů se například do Tulské oblasti sjeli motorkáři na slet s názvem „Lev Nikolajevič“. Těžko říct, zda by se odpůrci všeho okázalého a nablýskaného líbili bajkeři se svou pompézní motorkářskou výpravou, ale že ho stále čte i mladá generace, by ho jistě potěšilo.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
