Oděvy se totiž v restituci vracejí původním majitelům. Galerie láká návštěvníky na mistrně zpracované oděvy s výšivkami, krajkami, perlami a drahými kameny.
Liturgická roucha pocházejí z období vrcholného baroka – kromě ojediněle dochovaných střevíců a rukavic, které sloužily biskupům a opatům, zahrnují také příklady běžného oblečení řeholníků. „Náročně vypravené obřadní textilie sloužily účelům církevní reprezentace, staly se nedílnou součástí církevních slavností, a tedy i cenným dokladem slavnostních okamžiků kultury 18. a 19. století,“ uvedla kurátorka výstavy Andrea Husseiniová.
Ideologicky nežádoucí Z původně rozsáhlých textilních kolekcí se přitom do současnosti dochovaly jen fragmenty. Na vině jsou přirozená pomíjivost textilu, proměny vkusu a liturgických požadavků, ale také společenské zvraty. K prvnímu rozptýlení ucelených souborů došlo už v 80. letech 18. století, když Josef II. v rámci svých reforem rušil některé významné kláštery.
Do života církve zasáhly také dramatické události po nástupu komunistů k moci v Československu. Podle kurátorky tehdy došlo k „degradaci a rozchvácení“ historických a uměleckých sbírek řádů a kongregací. „Zabraný mobiliář církevních řádů byl nadto vnímán jako ideologicky nežádoucí, sbírky byly často z těchto důvodů odsunuty do depozitářů a bez odborného zpracování a údržby odsouzeny k,dožití‘,“ popsala Husseiniová.
Majetek strahovského kláštera převzal stát na jaře roku 1951. Zahrnoval 1250 položek zapsaných na 67 listů seznamu, jejich odhadní cena podle údajů z roku 1938 činila 1 464 579 korun. Předměty se dostaly do sbírek státního zámku Sychrov, menší část kolekce sakrálního textilu strahovských premonstrátů získala v roce 1965 převodem Moravská galerie. Ta je na základě restitučního zákona vydává zpět církvi.
