Otom, že Moskva je státem ve státě, se ví dávno. Sebevědomí tamních suverénů, s nímž vystupují proti zákonům a normám Ruské federace, nicméně bere dech. Jejich nejnovějším nápadem se stalo úsilí o vznik „nadnároda“ - Moskvanů. Prosadit ho chce moskevské zastupitelstvo i vedení radnice (doslovný překlad zní „moskevský parlament a vláda“) i proti opačné snaze prezidenta Dmitrije Medveděva a vlády premiéra Vladimira Putina.
Novou moskevskou ideologii tento týden představil šéf výboru moskevského parlamentu pro národnostní politiku Michail Solomencev v rozhovoru pro vládní list Rossijska gazeta.
Mimochodem - název listu vychází z termínu, kterým se rozumí „ruská“ ve smyslu státní příslušnosti, nikoliv národnosti (což by znělo „russkaja“). Zatímco ale například Medveděv zásadně, až na motivované výjimky, užívá toto slovo, když mluví o Rusku a jeho obyvatelích, Solomencev vyhlásil Moskvu za město, jehož „podstata“ se opírá o národní „kulturu a tradice“. Ta má být základem nového „nadetnika“, Moskvanů. Jeho příslušníky Solomencev charakterizoval jako lidi, jež jsou členy „společenství, které je víc než národnost, neboť se v něm propletly různé kultury, a má svůj moskevský způsob života, svá pravidla chování“, hlásal poslanec. Jedině naše kaše a kvas Podle tohoto záměru má městskou pospolitost posílit připravovaný „kodex Moskvana“. Vedení města soudí, že se sice většina přistěhovalců „doslova změní“ již za nějakých pět let pobytu, ale jsou výjimky. A právě je by mělo pomoci odstranit „dobrovolné“ dodržování kodexu, který má mít charakter „doporučení“. Na prosbu, aby určil hlavní rysy Moskvana, Solomencev našel hned čtyři: „Je to například neporážet na dvoře berana, neopékat šašlik na balkoně, nechodit po městě v národním oděvu, mluvit rusky“ Ujistil ovšem, že kodex bude širší. Sjednotit Moskvany má i to, že se děti přistěhovalců nebudou smět učit rodnému jazyku ve školách.
„Učit se mateřštině, národním tancům a tak dále je možné po vyučování a nejspíš i v jiných prostorách,“ řekl.
Motivace je jasná - radnice chce uspokojit ruskou většinu, které vadí, že se Moskva stává kosmopolitní, a nejvíc ji dráždí růst počtu muslimů. Právě obětování beranů na muslimské svátky Solomencev záměrně uvedl coby první tabu kodexu. Vznik kodexu okamžitě podpořili duchovní pravoslavné církve. „Přeji si, aby úředníci i přistěhovalci věděli, že Moskva není jen ruské město, ale i bašta pravoslavné víry. Důležité je, aby si uchránila svébytnost a nestala se něčím typu kosmopolitního New Yorku,“ shrnul jejich názor protojerej Valentin Timakov.
Přívrženci kodexu se předem brání proti obviněním z xenofobie tím, že „moskvanství“ má být multikulturní. Jaké je to hezké, když se slaví nejen ruské svátky, ale Moskvané přijdou do parku o svátku Jakutů pojíst jejich speciality, v tom smyslu se vyjádřil Solomencev. Ruští muslimové ale vidí kodex jinak. „Rusofilské ideje, které jsou základem poslanecké iniciativy, zní jako heslo Moskva Rusům,“ soudí zástupce muftího Tatarstánu Sulejman-chazrat Zaripov. Tento trend prý povede k růstu mezietnického napětí. Jeho čuvašský kolega Albir-chazrat Krganov upozornil na rizika, která může přinést, pokud kodexy přijmou i jiná (rozuměj muslimská) města. O tom, že nejde jen o možnost, ale skutečnost, jsou přesvědčeni zástupci kabardino-balkarských muslimů.
Vznik kodexu kritizovala řada komentátorů a účastníků internetových diskusí. „Je nutné zakázat McDonald’s, pizzu, šaurmy. Jedině naše kaše, kvas a pirohy,“ ironizoval jeden z nich. Ostřejší komentáře se zaměřily na korupci moskevských úředníků. „V kodexu by mělo být normováno úplatkářství, vydírání podnikatelů, manipulace voleb, ničení historických památek, usmrcování lidí na přechodech pro chodce,“ soudí prestižní list Vědomosti. Právě tyto projevy totiž podle něj patří k současné „moskevské civilizaci“.
Novináři upozorňují i na to, že Solomencev podporuje xenofobní nálady nepravdivým tvrzením o vysoké kriminalitě migrantů. Podle poslance páchají v Moskvě „až polovinu trestných činů“, podle policejních statistik jich ale loni byla jen necelá pětina.
Celý svět bude mluvit rusky Ruští blogeři s ironií přemítají, jak by vypadalo, pokud by se ostatní města a státy ve světě řídily moskevským případem. „To bychom měli mluvit v zahraničí arabsky, francouzsky, španělsky, nebo by svět přešel k ruštině?“ zní typická polemika. „Jsou to všechno příslušníci Jednotného Ruska a žáci PutinaMedveděva. Proč se mluví o národním oděvu, když v Moskvě chodí domorodci opilí a polonazí?“ rozhořčuje se jiná diskutérka. Alexandr Brod, ředitel Moskevské kanceláře pro lidská práva, pokládá zákaz národních oděvů za diskriminaci a soudí, že radnice by měla spíše potírat xenofobní projevy, jako jsou Ruské pochody, a potírat násilníky útočící především na migranty z Asie. Což je jistě pravda, na druhou stranu ale platí, že díky aktivitě federálních orgánů se daří v posledních třech letech počet etnicky motivovaných vražd výrazně snižovat. A zatímco před třemi lety pokládalo přes sedmdesát procent ruských občanů vztahy mezi národnostmi za kritické, letos to je již jen 53 procent.
Najdou se pochopitelně i lidé, kterým vadí, že se jejich město „mění v kišlak (kočovnický tábor)“. V internetovém hlasování podpořilo vznik kodexu 67 procent respondentů a proti byla jen necelá třetina. Vzhledem k tomu, že se federální ústředí obává drtivého vlivu demografického úpadku na ekonomiku země a přijímá opatření k usnadnění migrace ze zahraničí, musí projekt nového Moskvana nutně narazit na nesouhlas prezidenta i vlády. V duchu této oficiální linie se ostatně vyjadřují i mnozí diskutující Rusové. „Množte se!“ zní jejich putinovsky formulovaná rada ruským Moskvanům.
***
Čtyři hlavní rysy Moskvana: neporážet na dvoře berana, neopékat šašlik na balkoně, nechodit po městě v národním oděvu, mluvit rusky...
O autorovi| PAVEL MÁŠA, novinář
