Navíc mají právo také ve volbách kandidovat. Tato úprava českého volebního zákona vyplývá ze smlouvy o přistoupení Česka k EU. V některých českých městech se už dnes cizinci s volebním právem počítají na tisíce.
„Volit určitě půjdu,“ řekl LN Slovák Marek Růžička, který žije v Olomouci. Podle něj bude o účast ve volbách mezi Slováky zájem. „Hodně se zajímají o českou i slovenskou politiku, takže pokud budou mít možnost, volby si nenechají ujít,“ dodal Růžička.
Oproti tuzemským voličům musejí cizinci splnit pouze jednu podmínku navíc - sami se musí nechat zapsat do dodatku k seznamu voličů, a to nejpozději 48 hodin před volbami.
Počty cizinců ze států EU trvale žijících v Česku nejsou zanedbatelné. Trvalý pobyt má kolem 20 tisíc Slováků, více než jedenáct tisíc Poláků i přibližně 4000 Němců. Například Poláci, kteří již získali české občanství, a měli tedy možnost volit i v minulosti, jsou přitom při volbách velice aktivní. „Účast Poláků ve volbách tradičně převyšuje volební účast většinové společnosti,“ řekl LN před nedávnem Józef Szymeczek z Kongresu Poláků. Poláci zřejmě využijí i možnosti ve volbách kandidovat. „Je o to velký zájem,“ řekl Rudolf Molinski, který sestavuje kandidátku SNK v Českém Těšíně.
Podle primátora Českých Budějovic Miroslava Tettera budou cizinci, spíše než aby se přiklonili k jedné politické straně, „kroužkovat“ v různých kandidátkách jména, která znají. Ve stotisícových Českých Budějovicích by mohlo své volební právo uplatnit téměř 2400 cizích státních příslušníků.
Průměrně ale využívají práva volit v komunálních volbách mimo domovskou zemi jen tři procenta občanů žijících v jiném členském státě. Je to dáno nezájmem lidí o politiku v cizí zemi a také tím, že ještě v roce 2001 - tedy devět let po vzniku konceptu unijního občanství - všechny státy neměly příslušné zákony, které by volební právo cizinců převedly do právních řádů.
Ještě méně je případů cizinců, kteří se rozhodli vstoupit do komunální politiky v novém státě. V celé 450milionové unii jde zatím o pouhé stovky. Mezi radními ve francouzském Štrasburku se ale už objevili Němci a jedno malé město na francouzské Riviéře mělo finského vicestarostu.
Komunální volby se v Česku uskuteční společně s prvním kolem senátních voleb 20. a 21. října.
„Volit určitě půjdu,“ řekl LN Slovák Marek Růžička, který žije v Olomouci. Podle něj bude o účast ve volbách mezi Slováky zájem. „Hodně se zajímají o českou i slovenskou politiku, takže pokud budou mít možnost, volby si nenechají ujít,“ dodal Růžička.
Oproti tuzemským voličům musejí cizinci splnit pouze jednu podmínku navíc - sami se musí nechat zapsat do dodatku k seznamu voličů, a to nejpozději 48 hodin před volbami.
Počty cizinců ze států EU trvale žijících v Česku nejsou zanedbatelné. Trvalý pobyt má kolem 20 tisíc Slováků, více než jedenáct tisíc Poláků i přibližně 4000 Němců. Například Poláci, kteří již získali české občanství, a měli tedy možnost volit i v minulosti, jsou přitom při volbách velice aktivní. „Účast Poláků ve volbách tradičně převyšuje volební účast většinové společnosti,“ řekl LN před nedávnem Józef Szymeczek z Kongresu Poláků. Poláci zřejmě využijí i možnosti ve volbách kandidovat. „Je o to velký zájem,“ řekl Rudolf Molinski, který sestavuje kandidátku SNK v Českém Těšíně.
Podle primátora Českých Budějovic Miroslava Tettera budou cizinci, spíše než aby se přiklonili k jedné politické straně, „kroužkovat“ v různých kandidátkách jména, která znají. Ve stotisícových Českých Budějovicích by mohlo své volební právo uplatnit téměř 2400 cizích státních příslušníků.
Průměrně ale využívají práva volit v komunálních volbách mimo domovskou zemi jen tři procenta občanů žijících v jiném členském státě. Je to dáno nezájmem lidí o politiku v cizí zemi a také tím, že ještě v roce 2001 - tedy devět let po vzniku konceptu unijního občanství - všechny státy neměly příslušné zákony, které by volební právo cizinců převedly do právních řádů.
Ještě méně je případů cizinců, kteří se rozhodli vstoupit do komunální politiky v novém státě. V celé 450milionové unii jde zatím o pouhé stovky. Mezi radními ve francouzském Štrasburku se ale už objevili Němci a jedno malé město na francouzské Riviéře mělo finského vicestarostu.
Komunální volby se v Česku uskuteční společně s prvním kolem senátních voleb 20. a 21. října.
