Největší misi, a tedy i nejvíce civilních pracovníků cizinců, má v Afghánistánu OSN, která do jisté míry řídí rozdělování zahraniční pomoci mezi jednotlivé humanitární organizace. Významným partnerem OSN je i česká společnost Člověk v tísni, která se kromě vzdělávacích programů zabývá i výstavbou škol, studní a podobně. Další česká organizace Berkat provádí v Afghánistánu operace očních rohovek, ale stálou zahraniční misi zde nemá.
Některé organizace odešly Italové jsou proslulí po celé zemi svou zdravotní pomocí a jejich nemocnice Emergency Hospital zůstávala na území Afghánistánu i za vlády talibů. V dubnu tohoto roku byli tři italští lékaři zatčeni vládní policií pro podezření z přípravy atentátu na gubernátora provincie Hílmand. Po zásahu italského ministerstva zahraničí byli propuštěni. Slavné je také italské protetické centrum v Kábulu, kde se už několik let vyrábějí protézy pro lidi zraněné minou. Lékařskou pomoc poskytovala řadu let Afgháncům i mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF). Poté, co bylo v roce 2004 zavražděno pět jejich lékařů, ale MSF opustili zemi. Demonstrativně odešli z Afghánistánu i představitelé norské organizace Pomoc uprchlíkům, a to poté, co talibové zaútočili na jejich základnu.
Japonci se více orientují na stavbu komunikací. V tomto oboru jsou aktivní i Jižní Korea a Turecko. Turci spolu s Čínou začínají s Afghánistánem spolupracovat už ne na humanitární, ale na komerční úrovni. Turci například staví řadu administrativních budov v Kábulu i několik obchodních center. Právě turečtí a čínští dělníci, kteří pracovali na výstavbě silnic v provinciích, se několikrát stali oběťmi únosů a několik z nich bylo popraveno. Pomocí při obnově Afghánistánu se zabývají částečně i zahraniční vojáci. Takzvané rekonstrukční týmy většinou staví silnice či školy.
