PRAHA V České republice rekordně přibývá zahraničních podnikatelů, investiční kapitál však s sebou nepřinášejí. Zahraniční zaměstnanci tuzemských firem se po tisících stávají živnostníky a členy družstev, aby se vyhnuli nedobrovolnému odchodu ze země po ztrátě pracovního povolení. Tito „podnikatelé“ však podle úřadů často porušují zákony nebo končí v otrockých podmínkách.
„O tomto trendu víme, v celkovém počtu povolených pobytů za účelem zaměstnání se v minimálně 60 procentech jedná o členy družstva. Trend se samozřejmě zvýšil s hospodářskou krizí,“ potvrdila mluvčí Cizinecké policie Kateřina Rendlová.
Podle ní zájem o změnu účelu pobytu ještě zesílil s tím, jak se nyní úřady práce snaží uvolňovat pozice pro nezaměstnané Čechy. Pracovní povolení kvůli tomu často neprodlouží ani cizincům, pro které firmy práci mají. Těm se však zpátky do jejich původní vlasti nechce.
„Nyní už je zde asi 500 družstev s licencí ministerstva práce, která v 90 procentech případů zakládají cizinci. Za poslední dva roky to představuje nárůst o 60 až 70 procent,“ uvedl Luboš Rejchrt, prezident Asociace poskytovatelů personálních služeb.
Cizinecká policie uvádí, že zatímco ke konci loňského června mělo povolený pobyt za účelem „zaměstnání – člen družstva“ celkem 3920 cizinců, letos jich ve stejném období bylo už 7094. A tato čísla jsou zřejmě jen špičkou ledovce.
„Že by pětistovka družstev měla dohromady jen sedm tisíc členů, to si vážně nemyslím. Navíc pokud chce cizinec zažádat o změnu pracovního povolení, musí mu to stávající stále platit. Ti, kteří přišli o práci a povolení ztratili, už o změnu účelu pobytu žádat nemohli. Proto v rámci družstev pracuje určitě hodně lidí, kteří zůstali načerno,“ upozornil Rejchrt. Družstevníci se často uplatňují nejen ve stavebnictví, ale také v cestovním ruchu, ve výrobních závodech a v logistice, například jako uklízečky v hotelích nebo skladníci ve velkých průmyslových parcích. Družstva z těchto pozic vytlačují běžné agentury práce a těží při tom především z potřeby firem šetřit.
„Firmy jdou po nákladech. A když vědí, že kontrola přijde jednou za padesát let, tak nabídku za cenu o třetinu až polovinu nižší rády využijí. Že se při tom porušují zákony, to už je moc nezajímá,“ dodal Rejchrt. Družstva totiž za své „podílníky“ neplatí sociální a zdravotní pojištění.
Současná pravidla by měla alespoň částečně změnit chystaná novela zákona. Po ní už cizinci získají oprávnění k pobytu pouze za účelem zaměstnání, nebo za účelem podnikání. Zmizí tak stávající třetí varianta, kterou je oprávnění k pobytu za účelem účasti v právnické osobě, a samo členství v družstvu již nebude stačit k povolení pobytu. Členové družstev by se tak měli stát běžnými zaměstnanci, což jim zajistí lepší právní ochranu a státu zase lepší kontrolu.
„Členství v družstvu se neřídí pracovněprávními předpisy, ale obchodním zákoníkem, proto je velmi obtížné účinně regulovat počty členů družstev vstupujících na český trh práce. Povolení k zaměstnání pro družstevníky tak u některých státních příslušností tvoří třetinu až polovinu všech platných povolení,“ popsala současnou situaci Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.
S tímto stavem nejsou spokojené ani odbory. Ty upozorňují na zbytečné ztráty na vybraném zdravotním a sociálním pojištění, pokřivení trhu práce a rozkvět šedé ekonomiky.
„Přechody cizinců s končícím pracovním povolením do družstev jsou velmi nebezpečný trend, před kterým jsme varovali již na počátku krize. Každá ekonomika potřebuje lidi ze zahraničí, ale v této podobě se vymykají kontrole. Výsledkem je výpadek až miliard korun ze státního rozpočtu a vznik novodobých otrokářů, kteří se cizince pro svá družstva snaží získávat,“ uvedl Josef Středula, předseda odborového svazu Kovo.
***
CIZINCI V ČESKU
Ke konci letošního května evidovala Cizinecká policie přes 426 tisíc cizinců.
Z toho je 184 tisíc cizinců s trvalým pobytem a 242 tisíc lidí s některým typem dlouhodobého pobytu.
Nejpočetnější skupinou jsou Ukrajinci, kteří představují 30 procent celkového počtu cizinců (128 tisíc).
Na druhém místě stojí Vietnamci (60 tisíc osob, 14 procent).
Následují Rusové (31 tisíc osob, 7 procent) a Poláci (18 tisíc osob, tedy 4 procenta).
Zrdoj: ČSÚ
