Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl totiž včera prohlásil, že po sérii snižování úrokových sazeb může brzy přijít jejich zvýšení. „Jak transparentně ukazuje naše prognóza, i u nás se za jinak nezměněných okolností přibližuje okamžik, kdy půjdeme se sazbami nahoru,“ řekl včera v deníku E15 Mojmír Hampl, který na jednání bankovní rady 16. prosince hlasoval proti snížení úrokových sazeb.
V rozhovoru dále Hampl mluvil i tom, že centrální banka se podle jeho názoru neměla uchylovat k řešení následků ekonomické krize nestandardními nástroji. „Pravděpodobnost masivní přímé infuze peněz do ekonomiky je řádově menší. Za celou dobu krize jsme se nedostali mimo rámec standardní měnové politiky, tedy mimo rámec úprav základní úrokové sazby, a ani tam jsme nevyčerpali všechny možnosti. A vášnivě diskutujeme, jak dnes zcela standardně se sazbami dál. Doufám, že u toho zůstane a takzvanou „nekonveční“ měnovou politiku budeme jen zkoumat u sousedů, ne ji sami provozovat,“ řekl viceguvernér ČNB, podle nějž „v malé otevřené ekonomice... by prvním nekonvenčním nástrojem byly devizové intervence“.
O tom, kdy by ČNB mohla přistoupit ke zvyšování úrokových sazeb, se však včera viceguvernér Hampl nezmínil.
V prosinci centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rekordní jedno procento. Od srpna 2008 to bylo již sedmé snížení sazeb.
Inflace prudce stoupá Příprava na zvyšování sazeb odpovídá i obsahu posledních zpráv, které přicházejí z eurozóny. Růst spotřebitelských cen v eurozóně na konci loňského roku totiž výrazně zrychlil a dosáhl nejvyšší úrovně za posledních deset měsíců. Meziroční míra inflace v prosinci činila 0,9 procenta, v listopadu 0,5 procenta. Novináře o tom informoval Eurostat. Ceny ve členských státech EU, které platí eurem, začaly růst teprve v listopadu, předtím téměř půl roku klesaly.
„Inflace by měla v následujících měsících nadále růst především díky vyšším cenám energií. Tento růst však bude omezen rostoucími tlaky na pokles jádrové inflace (očištěná o regulaci cen a administrativní opatření),“ řekl agentuře Reuters Clemente de Lucia z francouzské finanční skupiny BNP.
Podle něj budou za poklesem jádrové inflace stát především slevy obchodníků, kteří se tak budou snažit alespoň trochu povzbudit vadnoucí spotřebitelskou poptávku. Ta přímo souvisí s očekávaným vývojem mezd, které by ani v příštím roce neměly nijak výrazně růst, protože situace na trhu práce se může nadále zhoršovat.
Růst spotřebitelských cen ale i tak naznačuje, že ekonomika eurozóny pozvolna oživuje. To potvrdily i výsledky za třetí čtvrtletí loňského roku, kdy hrubý domácí produkt mezičtvrtletně vzrostl o 0,4 procenta. Data tak potvrdila, že v eurozóně skončilo období recese. Byl to totiž vůbec první růst po pěti čtvrtletích poklesu, naposledy hospodářství eurozóny vzrostlo v prvním čtvrtletí roku 2008.
Navzdory růstu inflačních tlaků, které hospodářské oživení přináší, zůstal vzestup spotřebitelských cen v roce 2009 ve srovnání s předchozími roky zanedbatelný. V roce 2008 ceny v eurozóně za celý rok stouply dokonce o čtyři procenta, což byla nejvyšší hodnota v historii. S příchodem hospodářské krize se však začaly prudce propadat.
Na rychlejší růst inflace ukázala už před několika dny statistická data z Německa, kde meziroční míra inflace spotřebitelských cen v prosinci zrychlila na 0,8 procenta, dvojnásobek listopadového růstu cen. V listopadu přitom ceny v Německu meziročně rostly poprvé od června. Proti listopadu se tak index spotřebitelských cen zvýšil o 0,7 procenta po předchozím meziměsíčním poklesu o 0,3 procenta. Konečná čísla o spotřebitelské inflaci zveřejní němečtí statistici 14. ledna.
