V současné době se při výrobě používá pětačtyřicetinanometrová technologie. Jen pro srovnání: lidský vlas má tloušťku pět setin milimetru, což je asi patnáctsetkrát více než nově používaná technologie.
Toto neustálé zmenšování se snaží naplnit dva zákony. Ten první, pojmenovaný podle svého vyslovitele Gordona Moora, říká, že množství tranzistorů integrovaných v jednom čipu se zdvojnásobí každých osmnáct měsíců. Ačkoli toto tvrzení vychází pouze z empirických pozorování, platí už více než čtyřicet let a někteří odborníci mu předpovídají ještě deset až dvacet let platnosti. Pak miniaturizace nejspíš narazí na nějakou nepřekonatelnou fyzikální překážku.
Z tohoto zákona vychází i vnitřní plán Intelu nazvaný jako „tick-tock“ model, který se týká produktové a výrobní frekvence procesorů. Zjednodušeně lze říci, že Intel počítá každých dvanáct měsíců se zcela novou procesorovou architekturou a modernizací výrobního procesu. Zahájení výroby 32nm čipů během příštího roku znamená, že se tento plán daří naplňovat už čtyři roky. Nový 32nm výrobní proces přináší druhou generaci takzvané high-k metal gate technologie, využívá se 193nm imersní litografie. Intel se tak významným způsobem vzdaluje svým konkurentům: AMD plánuje zahájení 32nm výrobního procesu až na přelom let 2010 a 2011.
Důraz na spotřebu „Inovace ve výrobních procesech nám pomáhají zvýšit náskok v oblasti výpočetního výkonu i výdrži baterií u notebooků, serverů i stolních počítačů s procesory Intel,“ říká Mark Bohr, ředitel procesové architektury a integrace. „Letošní úspěch nám ale umožní vyrábět i zcela nové produktové řady mobilních internetových zařízení, spotřební elektroniky, integrovaných počítačů nebo netbooků.“
Bohrova slova dobře odrážejí proces změny, jakým výrobci výpočetní techniky v poslední době procházejí. Zatímco ještě před několika lety byl jediným měřítkem výkon, a některé procesory se tak pomalu začaly posouvat z kategorie „výpočetní technika“ do kategorie „domácí topná tělesa“, dnes se víc než předtím dbá i na spotřebu.
Může za to nejen rostoucí cena elektrické energie, ale hlavně rozmach přenosných zařízení. Kromě klasických notebooků jde hlavně o subnotebooky. Ty často vyměnily energeticky náročné pevné disky za SSD úložiště dat a procesory s co největším výkonem za ty úsporné. V této oblasti sklízí úspěchy zvláště procesor Atom od Intelu. Jeho nástupce založený na 32nm technologii ponese jméno Medfield. Na trhu by se měl objevit už během roku 2010. Kromě menších rozměrů a snížené spotřeby se dočkáme i výrazných změn v architektuře. Dojde k integraci grafického jádra a paměťového řadiče na jádro procesoru, kde se ocitnou také komponenty obstarávající I/O funkce (práci s disky) a modul pro práci s multimédii, aby procesor zvládl akceleraci HD videa.
Mobil, nebo notebook? Obojí!
Procesory Medfield najdou své místo v klasických noteboocích, v subnoteboocích, ale hlavně v zařízeních třídy MID (Mobile Interface Device). Předpokládá se, že tato zařízení jsou posledním stupněm před úplným splynutím chytrých mobilních telefonů a počítačů.
***
Více funkcí v jednom
* Výhodou Medfieldu je nízká spotřeba elektrické energie a možnost uplatnění ve velkém množství přenosných přístrojů – od mobilů až po netbooky. * ... a také integrace několika dříve samostatných jader – mj. procesoru, paměťového řadiče a grafického jádra.
