Bojíte se islamizace Evropy? Tak to patříte k většině Evropanů, k 87 procentům populace, máme-li věřit webové anketě Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ale myslíte si, že nejlepší obranou je boj proti viditelným symbolům islámu, burkám a minaretům? Tady už je odpověď složitější. Přesto se zákazům minaretů či burek většinově tleská, jak ukazují Švýcarsko či Francie.
Evropský vztah k symbolům islámu se podobá postoji k bezpečnosti v letectví, zvláště po akci „spodkového atentátníka“ nad Detroitem. Podobně jako chceme vidět pod oděv odbavovaných cestujících, chceme vidět i tváře muslimských žen. Zaklínadlem se stává tělesný skener a zákaz burek či nidžábů. Je to ta nejlepší cesta?
David Lapin, šéf losangeleské firmy „vyrábějící“ bezpečnostní pracovníky, říká, že se příliš soustředíme na získávání správných odpovědí typu ano-ne. Má ten člověk na těle bombu či burku? Jasnou odpověď dá prostý pohled či tělesný skener. Jenže účinnější než pást po správných odpovědích je klást si ty správné otázky. Co ten člověk vlastně chce? Proč letí zrovna tímto spojem? Proč tu burku nosí? Protože je pod tlakem své většiny? Nebo proto, že v prostředí burek se cítí nejlépe a své okolí chce přetvořit k tomuto obrazu?
Ten druhý model je izraelský. Do Evropy je nepřenosný už proto, že spočívá na skupinové profilaci těch, kteří mohou hrozit společnosti, což odporuje zásadě rovnosti. Je ovšem sebezáchovný a úspěšný. Na naše výchozí otázky by reagoval asi takto: Nevšímejte si tolik burek a minaretů, zato si všímejte toho, jak moc a komu otevíráte dveře. Dávejte pozor na to, co se děje pod burkou.
Čtěte „Francie vykročila...“ na straně 7
