Nedá mi, abych se jako ředitel Památníku Lidice nezapojil do neutuchající diskuse věnované letitému problému sílících násilností na našich fotbalových stadionech a přítomnosti Policie České republiky na nich.
Vandalismus a krádeže všeho druhu jsou v Památníku Lidice běžným jevem, se kterým se potýkáme se střídavými úspěchy. Ani pietní území, které je léta vyhlášeno Národní kulturní památkou, není ušetřeno těchto negativních jevů.
Několikrát jsem žádal příslušné instituce policie, a dokonce i ministra vnitra Ivana Langera o preventivní nápravu tohoto stavu opětovným obsazením služebny Policie ČR v Lidicích, která již léta zeje prázdnotou. Naplnilo by se tím zcela jistě krásné a úderné heslo „pomáhat a chránit...“ a přítomnost policie v blízkosti státního památníku by přinejmenším odrazovala amatérské „nájezdníky“ všeho druhu. Vždy je mi však odpovězeno, že na to nejsou v resortu potřebné finanční prostředky. Ani na mzdy pro příslušníky policie, ani na technické dovybavení místností počítači a na jejich potřebné zasíťování na centrálu. Oponoval jsem tehdy tím, že peníze by se najít mohly, když na ochranu soukromých stadionů je policie má. Pan ministr mi poměrně obsáhle a jistě v nejlepším úmyslu odpověděl, cituji: „Vaše důvody zcela chápu a z Vašeho hlediska jsou jistě opodstatněné, nicméně v obci Lidice je trestná činnost nižší než v okolních obcích a v obci je, podle informace OOP Kladno-venkov, kvůli umístění Památníku Lidice prováděn zvýšený výkon policejní služby...“ Vykradená auta cizinců Trestní činnost možná nižší je, ale přestupková z hlediska vandalismu je stále značná. Smutné je, že toto stanovisko nevysvětlíte zahraničním návštěvníkům, kterých je v Památníku většina, když odjíždějí s rozbitými okénky a vykradenými auty... Další skvělá nálepka pro vnímání České republiky v zahraničí.
Díky vstřícnosti a pochopení našeho zřizovatele, ministerstva kultury, se sice pro nás v minulém roce našlo, tak jako třeba v Památníku Terezín, alespoň částečné finanční řešení, to však nelze považovat za systémové a efektivní. V této chvíli zde musíme hradit ze státních prostředků službu soukromé bezpečnostní agentury, zajišťující permanentní noční ochranu území o rozloze asi 34 hektarů! K výkonu služby bezpečnostní agentury nemám připomínky, ale má bohužel, oproti státní policii, své zákonem dané limity.
A tak bych chtěl apelovat na všechny odpovědné funkcionáře vnitra i policie a taktéž na politiky, aby přehodnotili různé návrhy změn zákonů a nařízení a soustředili se na meritum věci, padni komu padni.
Všichni, jako provozovatelé různých kulturních, sportovních a společenských zařízení, máme povinnost zajistit bezpečnost návštěvníků a ochranu majetku. Nemá však ochrana státního kulturního nemovitého i movitého dědictví a vlastnictví přece jen prioritu před ochranou vlastnictví soukromého, v tomto případě stadionů?
A věřte mi, že mám kopanou osobně rád, vážím si odpovědného přístupu všech poctivých funkcionářů a osobního nasazení všech poctivých hráčů, ale všechno lidské konání má své hranice. Nejsem-li schopen zajistit bezpečnost vlastními prostředky, nezbývá mi, třeba po vzoru Anglie, než stadion uzavřít a hrát v takovém místě a tak daleko, aby k podobným výtržnostem docházelo co nejméně. Ponechme politikaření alespoň někdy stranou a věnujme se společně zásadnímu řešení narůstajících společenských nešvarů a jejich minimalizaci.
O autorovi| Milouš Červencl, ředitel Památníku Lidice
