Co mají společného letošní požáry v okolí Moskvy, vlny horka v Japonsku a mohutné záplavy v Pákistánu, ale také u nás nebo v Číně? Podle odborníků je všechny způsobil stejný meteorologický jev.
Teploty v Moskvě a okolí se koncem července vyšplhaly vysoko nad dlouhodobý průměr. Důsledkem bylo extrémní sucho a rozsáhlé požáry lesů a polí. V Pákistánu mají opačný problém: v povodí horního toku Indu spadlo za jediný den, konkrétně 29. července, více než 300 mm srážek. To na mnoha místech překročilo obvyklé měsíční množství v období monzunu. Nejhorší povodeň v historii vyhnala z domovů miliony lidí.
S velkými povodněmi se potýkala také Čína. Ve stejné době skončila v západní a střední Evropě série nezvykle horkých dní a v severních Čechách udeřily bleskové povodně. V Japonsku vlna horka zabila přes 60 lidí.
Je to náhoda? Podle meteorologů nikoliv. Mnohé prozradí pohled na mapu. Oblasti, kde na přelomu července a srpna bylo horko a sucho a kde se naopak ochladilo a voda přebývala, se od západu k východu pravidelně střídají. Mezi nimi se vine vzdušný proud, který odborníci nazývají jet stream neboli tryskové proudění. Právě to je podle některých expertů příčinou celé situace.
Vlny kolem zeměkoule Tryskové proudění obepíná celou planetu od západu k východu na severní i jižní polokouli ve výšce sedmi až dvanácti kilometrů.
Za normálních okolností je vzdušný proud mírně zvlněný, kličkuje a vychyluje se tu víc k severu, tu zase k jihu. „Tyto vlny se posouvají od západu k východu a posouvají masy horkého a studeného vzduchu. Někdy se ale stane, že se proud zablokuje a jeho trasa se po několik dní nemění, uvedl britský meteorolog Mike Blackburn z univerzity v Readingu pro časopis New Scientist.
Začne meandrovat podobně jako řeka a do „jazyků“ ohraničených jeho zatáčkami se dostává od severu studený vzduch a od jihu naopak teplý.
Podle Blackburna se díky tomu dostal horký vzduch z jihu k Moskvě a zůstal „uzamčený“ na jednom místě. Podobně se dostal horký tropický vzduch do Japonska. A do opačných zatáček pronikl od severu studený vzduch, který zůstal nad Evropou a nad Pákistánem.
V Pákistánu se navíc tato situace strefila do právě probíhajícího období monzunů, kdy se do oblasti pravidelně dostává teplý vlhký vzduch z oceánu a přináší srážky. Studený vzduch se v prohnuté zatáčce jet streamu dostal dál na jih než obvykle a monzunové deště tak vydatně přiživil.
Řetěz příčin a následků Potud vysvětlení britského meteorologa. Celá situace se ale dá chápat i jinak, z opačného konce. „Tryskové proudění je vyvoláno rozdílem tlaku vzduchu. Taková situace nastává tam, kde sousedí masy teplého a studeného vzduchu, protože v teplejším vzduchu je vyšší tlak než ve studeném. Tento výrazný rozdíl má za důsledek silný vítr, který vlivem uchylující síly zemské rotace, tzv. Coriolisovy síly, vane podél rozhraní vzduchových hmot,“ říká Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který se coby letecký meteorolog tryskovým prouděním zabývá.
Tryskový proud tedy můžeme považovat i za jakési dělítko označující hranici mezi tlakovou výší a níží. „Z toho vyplývá, že jet stream je až důsledkem určitého rozmístění vzduchových hmot, nikoliv jejich příčinou. Jestliže příčinou nějaké atmosférické aktivity je proměna vzduchových hmot, pak důsledkem je proměna jet streamu,“ tvrdí Petr Dvořák.
Několikadenní setrvání jednoho tvaru řečiště jet streamu, k jakému došlo koncem července, je podle něj známkou stabilní synoptické situace, kdy velké tlakové útvary zůstávají po několik dní skoro bez pohybu a bez vývoje. „Proto se dá říci, že například horké či teplotně nadprůměrné počasí v evropském Rusku není důsledkem určitého tvaru meandru jet streamu, ale všeobecné cirkulace atmosféry. Příčiny mohou být různé - můžeme spekulovat o působení teploty oceánských vod, působení mořských proudů nebo řetězci příčin a následků,“ uvádí český expert.
Řetězec může vypadat například takto: El Nino (pravidelná fáze tlakové oscilace v jižním Pacifiku) způsobí změnu teploty vody v Tichém oceánu, což vede ke změně teploty vody v Indickém oceánu.
Pokračování na straně 32
Kdo může za požáry a záplavy?
Dokončení ze strany 31
Z toho vyplyne posun zóny, kde se sbíhají severnější a jižnější vzdušné proudy (tzv. intertropická zóna konvergence), což vyvolá nezvykle silné monzuny na Středním východě, které vedou k neobvyklému rozmístění vzduchových hmot a na konci řetězce událostí bude poloha tlakových útvarů, kvůli níž proudí do moskevské oblasti horký vzduch z ruských stepí.
Petr Dvořák ovšem připouští, že výsledné rozmístění jet streamu má zpětně vliv na přenos vzduchových hmot - jak tvrdí Mike Blackburn. Vejce, nebo slepice „Oba jevy jsou velice úzce spjaté, takže těžko můžeme jednoznačně určit, co je příčinou a co následkem, zda je prvotním impulsem pro změnu tvar jet streamu, nebo rozmístění tlakových útvarů. Obojí jde ruku v ruce a ovlivňuje se navzájem,“ komentuje protichůdné přístupy kolegů meteorolog Jan Pavlík z ČHMÚ a připomíná známé rčení o úvahách, zda bylo dřív vejce, nebo slepice.
V každém případě je zřejmé, že spolu ruská sucha a naše i pákistánské povodně souvisejí, stejně jako záplavy v Číně a horko v Japonsku. Teplý vzduch se totiž nachází vždy jižně od jet streamu a studený je od něj na sever. Takže když se tryskový proud (nebo, chcete-li, hranice tlakové výše a níže) posune na jih, v mírných zeměpisných šířkách se ochladí, protože se tam dostane studený vzduch ze severu, a naopak. A vzhledem k tomu, že tryskový proud (či rozhraní tlakových útvarů) je vždy zvlněný, i když někdy více a jindy méně, dochází od západu k východu k pravidelnému střídání tlakových výší a níží a tudíž i oblastí se studeným a teplým vzduchem.
„Když je ve střední Evropě deštivo a chladno, v západní a východní Evropě bývá teplo a sucho. V Asii tento trend stejným způsobem pokračuje,“ uzavírá Jan Pavlík.
***
ZABLOKOVANÝ VZDUŠNÝ PROUD Ve druhé polovině července se nad Evropou a Asií zastavil tryskový proud, který obvykle proudí od západu na východ. V jeho zatáčkách se na severu držel studený vzduch, na jihu naopak horký. Vědci se ovšem neshodnou, zda bylo zablokování proudu příčinou, nebo následkem extrémního počasí, které provázely povodně u nás a v Pákistánu nebo požáry v Rusku.
Teplotní odchylky od dlouhodobého průměru v červenci 2010 (ve st. Celsia) -12 °C 0 °C 12 °C A Studený vzduch od severu ukončil extrémní horka v západní a střední Evropě B Tlaková níže se studeným vzduchem posílila monzunové deště severně od Pákistánu C horký vzduch z Afriky způsobuje vlnu veder v Moskvě a jejím okolí
