Vysoký počet vysokoškoláků přicházejících ze škol na pracovní trh vede k tomu, že již dnes představují početně největší skupinu absolventů (většina z nich má navíc magisterský diplom), a jejich podíl se stále zvyšuje. Kolem roku 2013 budou tvořit dokonce nadpoloviční většinu všech mladých lidí, kteří odcházejí ze školství na pracovní trh. Při hledání práce to pro absolventy znamená mnohem větší konkurenci.
Zřetelný nepoměr mezi rychle rostoucími počty čerstvých absolventů vysokých škol na jedné straně a nižším počtem nových vysokoškolských pracovních míst na straně druhé se však bude projevovat především dlouhodobě. V příštích letech povede spíše k tomu, že mladí vysokoškoláci budou muset slevit ze svých nároků na kvalifikovanost práce a na mzdu, než že se budou výrazně častěji objevovat mezi nezaměstnanými.
Začnou totiž obsazovat pracovní místa, která dosud zastávali především středoškoláci, a ti zase budou z trhu práce vytlačovat mladé lidi s nejnižším vzděláním. Někteří zaměstnavatelé se navíc chystají absolventům nabízet flexibilnější formy zaměstnávání, jako třeba zkrácený úvazek nebo příležitostnou výpomoc.
Proto se i u nás během příštích let začne postavení a uplatnění vysokoškoláků postupně vyrovnávat s absolventy ostatních vzdělávacích úrovní (relativně tedy zhoršovat), podobně jako je tomu i ve většině ostatních evropských zemí. Přestože již nelze očekávat, že by se jejich postavení na trhu práce mohlo vrátit na mimořádně dobrou úroveň z let 2007-2008, není ani možné -alespoň v případě absolventů českých vysokých škol - mluvit o tzv. ztracené generaci (s tímto označením současné mladé generace, citelně doplácející na současnou krizi pracovního trhu, přišel americký ekonomický časopis Business Week, pozn. red.).
Nepřehlédněte tabulku uplatnění absolventů na trhu práce na straně 33
Tabulka obsahuje údaje o počtech nezaměstnaných absolventů pro jednotlivé vysoké školy a fakulty, které sbíraly úřady práce k 30. dubnu a k 30. září 2009. Jedná se o nezaměstnané, kteří vysokou školu absolvovali 6-12 měsíců před uvedenými termíny. Tabulka obsahuje také počty všech absolventů a podíl těch, kteří dále pokračují ve studiu na vysoké škole, počet nezaměstnaných a tzv.
standardizovanou míru nezaměstnanosti. Ta bere v úvahu rozdílnost regionálních trhů práce z hlediska pracovních příležitostí.
Údaje o zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol a fakult by měli sledovat zejména uchazeči o studium při výběru instituce, na kterou se chtějí hlásit. Je však třeba upozornit -a z tabulky je to zřejmé - že některé vysoké školy a především fakulty mají tak málo absolventů, že i nepatrný počet nezaměstnaných může vést k vysoké míře nezaměstnanosti.
Další údaje o absolventech a nezaměstnaných absolventech jednotlivých vysokých škol a fakult v České republice po roce 2002 je možné vyhledat v interaktivní databázi, kterou najdete na adrese www.strediskovzdelavacipolitiky.cz. Zdroj: Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2009, Jan Koucký a Martin Zelenka, Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK, Praha, prosinec 2009.
Redakčně kráceno a upraveno
