To pro stejný počet programů potřebuje mnohem méně místa, brzy tak v éteru vznikne nový prostor. Obsadit ho a vydělávat na tom budou moci současní vysílatelé a provozovatelé rozhlasu a televize (třeba pro náročnější vysílání ve vysokém rozlišení obrazu HDTV) nebo poskytovatelé mobilních služeb (pro televizi do přenosných telefonů či vysokorychlostní přenos dat). Ne ale všichni.
Koho vybrat? Telekomunikační úřad (ČTÚ), který kmitočty spravuje, chce znát prvotní názory politiků, regulačních úřadů, vysílatelů i provozovatelů vysílání. Shromáždit je plánuje do 19. září.
Analogová televize se má v Česku odmlčet v červnu 2012. Užívání už jen digitálních technologií předpokládají evropské země nejpozději od června 2015. Vysílání i internet do samot Mezitím Česko rozhodne, jak nově využije dvě části spektra. Jednak III. pásmo, v němž je dnes jedna ze sítí analogové televize. Tady by měla zůstat televize. Předpokládá se totiž, že nově pojme jednu síť pro digitální televizi (DVB-T) a tři pro digitální rozhlas ve standardu T-DAB, případně včetně doprovodných služeb.
Jde tedy hlavně o IV. a V. pásmo. Ta už částečné využití našla. Jednak tady funguje jedna ze čtyř postupně budovaných sítí pro pozemní digitální televizi (síť 4 provozovaná Telefónikou O2). Dále se v nich počítá se sítí pro mobilní televizi. Vedle těchto dvou sítí tak podle šéfa ČTÚ Pavla Dvořáka ještě zbude místo pro další dvě až tři celoplošné sítě.
Po světě nakládají s uvolněnými kmitočty různě. USA či některé severské země, jimž tolik nezáleží na pozemním vysílání televize, je plánují využít pro levnější rozšíření širokopásmového internetu do řidčeji osídlených oblastí. V Česku ale není kabelový ani satelitní příjem televize tolik rozšířen, klíčová je rozsáhlá síť pozemních vysílačů. „Datové služby by neměly vytěsnit vysílání,“ podotýká před hlubší diskusí předseda rady pro vysílání Václav Žák. Šéf ČTÚ Dvořák chce přenést rozhodování i na politiky. Nejde totiž jen o technický problém, ale i o dopad na společnost.
