PRAHA/KRKONOŠE Jak se vypořádat s betonovým monstrem jménem Labská bouda? Podle dosavadních vyjádření vedení Krkonošského národního parku (KRNAP) se zdá, že jediné vhodné řešení je nevzhlednou a nevyužívanou stavbu od soukromých majitelů koupit a zbourat.
Jenže demolice, následná sanace a výstavba nového stavení, jak zní vize, bude v první zóně národního parku náročná. Z ekologického i finančního hlediska.
„Je to nemocné a zoufalé místo krkonošských hřebenů,“ myslí si o Labské boudě architekt Václav Odvárka. Ten přišel s řešením, o němž se zatím na veřejnosti moc nemluví - přestavba.
Podle ní by měl být hotel „svléknut“ až na betonový skelet a rozdělen na dvě poloviny. Nejblíže u svahu by měla být klasická hotelová část s vytápěnými pokoji, restaurací, saunou a dalšími zařízeními.
Druhá polovina by pak měla nabízet možnosti ubytování v otevřené kostře stavby. Buď v jednoduchých dřevěných buňkách odvozených od klasických slovenských salaší, nebo v otevřených betonových prostorech určených jen pro bivakování ve stanech.
„Právě tohle Labská bouda potřebuje. Přesvědčivý silný zásah a současně zachování ducha původní koncepce,“ hodnotí návrh Matúš Dulla, vedoucí Ústavu teorie a dějin architektury ČVUT.
Park o nápad nestojí Autor Václav Odvárka si navíc myslí, že jeho návrh by mohl být k unikátní krkonošské přírodě šetrnější než zamýšlená demolice. „Veškeré uvažované technologie a materiály návrhu jsou běžně užívané. Většinu nových prvků uvažuji prefabrikovaných. To znamená, že by se zhotovily mimo, potom by se jen dovezly k montáži na stavbu,“ vysvětluje architekt.
Zásadní otázkou ovšem je, kolik by revitalizace mohla stát. Ministerstvo životního prostředí před dvěma roky spočítalo, že vykoupení, demolice, vyčistění území a výstavba menšího přístřešku by měla vyjít na 70 až 90 milionů.
Obstojí návrh? „Cenový odhad nemám. Výše popsaný způsob výstavby ale odpovídá jak finanční dostupnosti, tak časové nenáročnosti,“ myslí si Odvárka. Ministerstvo životního prostředí, jehož zástupci jedou situaci kolem Labské boudy obhlédnout příští čtvrtek, se zatím k nápadu architekta nevyjádřili. „Čekáme, až budeme mít dostatek informací,“ říká mluvčí resortu Ilona Chalupská.
„A sám KRNAP o to neprojevil zájem,“ vzpomíná Odvárka na dobu, kdy jeho návrh vznikal a správa národního parku mu poskytla potřebnou dokumentaci a fakta.
„Nejde jen o to, že stávající stavba není hezká. Zatím to vypadá, že není provozovatelná. Už od otevření prodělávala a za minulého režimu přežívala díky tomu, že na ni doplácely ostatní krkonošské hotely. I proto máme silné pochybnosti o tom, že pokud nedojde k vykoupení a demolici, dokáže někdo hotel dlouhodobě provozovat,“ uvažuje Jakub Kašpar z KRNAP.
Architekt Václav Odvárka vidí hlavní potíž v zastaralosti Labské boudy: „Většinu návštěvníků odpuzuje především svou morální a technickou zastaralostí, stejnou měrou pak i nevalnou kvalitou služeb.“
