Své přidala i trojice žen se zkušenostmi z života v cizině: spisovatelka Alena Wagnerová, architektka Eva Jiřičná a novinářka Petra Procházková. „Evropa mě štve svou sebestředností, tím pocitem, že všechno podstatné se vymyslelo tady. V Asii se člověk z evropské nabubřelosti vyléčí,“ podotkla Procházková, jež žila roky v Rusku, a kým je, se začala zabývat až tam. Identitu Češky si utvrzuje tím, že včas chodí na schůzky a pracuje, zatímco její afghánský manžel „sedí doma ve své orientální identitě a nedělá nic“.
Akceptovat jinakost je obrovský výkon, míní Wagnerová, která žije v Německu. Například zákaz nošení burek hosté shodně odsoudili jako útok na svobodu a maskování odporu proti jiné kultuře.
Otázky kladli i diváci. „Jak člověka motivovat k tomu, aby vzal Evropu za svou a projevoval identitu Evropana?“ zajímalo mladého muže z publika. Na výchovu k evropanství ale Havel nevěří. „Nejlépe kontinentu, ale i národu, městu či rodině pomůžeme, když budeme důkladně a v souladu se svědomím dělat svou práci,“ vyzval.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
