Film Smrt čeká všude sbírá za oceánem jednu cenu za druhou, mluví se o něm jako o jednom z vážných uchazečů o Oscary. Česká kina, bohužel, minul, sugestivní obraz války v Iráku ale místní publikum může najít alespoň na DVD.
Konflikt na Blízkém východě v posledních letech inspiroval řadu tvůrců, v oblasti hraného filmu ale výsledná díla zatím nebyla zrovna oslnivá. Často to jsou filmy až příliš tezovité, v nichž je vše podřízeno imperativu vyjádřit postoj (většinou protiválečný), pokračování novinového komentáře jinými prostředky (typickým příkladem jsou Redfordovi Hrdinové a zbabělci). Výjimku v tom ohledu představoval syrově věcný televizní seriál Generation Kill, odehrávající se v době začátku irácké kampaně.
Ve filmu režisérky Kathryn Bigelowové Smrt čeká všude (původní název The Hurt Locker je obtížně přeložitelný výraz z vojenského slangu) jsou postoje k aktuálnímu dění až v druhém třetím plánu. Bagdád je v tom snímku zachycen s pseudodokumentárním realismem, ale také jako místo do jisté míry abstraktní – prostě válčiště. V centru zájmu autorů není jeden konkrétní konflikt, jehož vojenské, politické a humanitární souvislosti by chtěli ilustrovat. Smrt čeká všude je především film o vztahu války a válečníka. Snímek uvozuje motto z pera válečného reportéra Chrise Hedgese, uzavírají jej slova „válka je droga“. Asi by bylo lepší, kdyby autoři poselství svého snímku takhle dopředu neshrnovali, nechali člověka, aby si je definoval sám. Svou tezi ale dokážou podat přesvědčivě: sice se přitom nevyhnou místy přehnané popisnosti, jindy ale osvědčí v kontextu soudobé kinematografie vzácný cit pro to, které věci je lepší nechat nedořečené.
Tím válečníkem je štábní seržant William James (Jeremy Renner), velitel tříčlenného týmu, jehož úkolem je likvidace náloží, nastražených povstalci. Větší část snímku také tvoří záznam několika akcí Jamesova týmu. Smrt čeká všude nemá nějaký výrazný jednotící příběh, je to spíš portrétní studie, přičemž charaktery postav většinou nevystupují na povrch ve scénách velké introspekce či odhalujících monolozích, těch pár pasáží, kdy potřeba hrdiny interpretovat vystoupí na povrch, patří v kontextu filmu k těm slabším. Výmluvnější a častější jsou však místa, v nichž se filmoví vojáci odhalují v detailech, úsečných pohledech, způsobu, jímž se chovají v boji. Bigelowová a kameraman Barry Ackroyd ukazují především tu „adrenalinovou“ stránku války, moc je nezajímá ubíjející rutina vojenského života s jeho dlouhými čekáními na bůhvíco, nicneděláním, nudou. Po většinu filmu jsou hrdinové v přímém ohrožení, dívají se do tváře smrti, často ale nevědí, která z těch tváří, jež je sledují z oken a střech domů, smrti patří.
Cizota mezi světem vojáků a civilního obyvatelstva Smrt čeká všude je velmi napínavý film, nepracuje ale s tím druhem napětí, které divák očekává od válečného žánru. Absentují v něm velké bojové scény, zdrojem vzrušení není to, že se něco děje, ale že by se dít mohlo. Bigelowová a její tým tento pocit dokážou zprostředkovat velmi dobře, někdy až mistrně, zpřítomňují tenzi okamžiků, v nichž vojáci musejí dešifrovat nečitelnou realitu, na výsledku přitom závisí životy jejich i civilistů kolem – ve hře je nejenom přežití hrdinů, ale i to, zda zabijí nevinné, nebo ne. Tvůrci ukazují naprostou cizotu mezi světy vojáků hlídkujících v ulicích a obyvatel těch ulic – v tom je možné vidět implicitní kritiku cizácké války. Jak asi ti vojáci mohou to město, v němž se ocitli, uspořádat, když vzájemné pochopení je prakticky nemožné?
Ústřední konflikt filmu neprobíhá mezi vojáky a povstalci, ale mezi dvěma členy týmu – Jamesem a seržantem Sanbornem (Anthony Mackie). Ten lpí na dodržování předepsaných procedur, Jamesovi jsou naopak volné, často riskuje, zahrává si (v jednom případě nažene svůj tým do akce tak nesmyslné, až se tomu dá skutečně těžko věřit). Tohle rozdělení rolí může působit jako typický a z mnoha filmů známý spor mezi konformistou a svobodomyslným individualistou. Sanbornova poslušnost vůči liteře vojenských manuálů je ale především projevem jeho touhy přežít. V Jamesových výstřelcích se zas nezrcadlí jenom jeho „kovbojství“, ale především závislost („válka je droga“) a ta je přece opakem svobody. Válka se Jamesovi dostala do krve, pokouší ho. On si to občas uvědomuje, je tím zděšený. Ve válečném filmu i literatuře se často objevuje postava vojáka, jehož boj jakoby sežral, proměnil ho v bezcitný stroj na zabíjení. Seržant James ale neodpovídá ani tomuhle typu. Neztratil schopnost citu, barbarství, s nímž se setkává, se ho hluboce dotýká. Zároveň ale jako by byl někdy hypnotizovaný – futuristický kovboj v ochranném obleku pyrotechnika i králík v zorném poli kobry.
Jeremy Renner postavu seržanta Jamese ve filmu vytváří velmi úsporně. Ve fyzické akci a vůbec vojenských úkonech působí naprosto přesvědčivě (alespoň pro oko recenzujícího nevojáka), ve tváři mu toho ale moc vidět není, jen občas náznak čehosi. Divák si tak do jeho obličeje může vepsat tu emoci nebo myšlenku, kterou z filmu abstrahoval sám. Rennerův James je člověk pronásledovaný, pohlcený, závislý. Na čem? Asi nejjednodušší vysvětlení je adrenalin, vzruch akce, jenž naplní a zároveň dá zapomenout na vše ostatní, život se v něm smrskne na tady a teď. Třeba ale Jamese uhranulo ještě něco jiného. Možná je za tváří toho až snově cizí ho a krutého města, kam byl poslán, schovaná ještě jiná tvář, z níž by mohl vyčíst odpověď na otázku, kterou by sice nebyl schopen slovy vyjádřit, pálí ho ale strašně.
***
Smrt číhá všude (The Hurt Locker) USA, 2009 Režie: Kathryn Bigelow Hrají: Jeremy Renner, Anthony Mackie a další na DVD vydali Palace Pictures
