Skleníky a pařeniště pravidelně větráme a v horkých dnech je necháme otevřeny i přes noc. Aby se nám skleníky a pařeniště moc nepřehřívaly, podle potřeby je také zastíníme rohožemi nebo skla zatřeme stínovací barvou.
Trávník pravidelně sekáme, intenzita sekání se řídí podle růstu trávy, zpravidla jednou týdně.
Pro udržení trávníku jenom sekání nestačí, proto nezapomeneme jednou měsíčně trávník přihnojit. Červenec a srpen bývají teplé měsíce a někdy se vyskytují i dlouho trvající sucha. V případě, že nejsme schopni trávník pravidelně zavlažovat, vynecháme přihnojování trávníků a výšku sečení nastavíme o trošku výš, než jsme zvyklí.
Stříháme živé ploty. Živé ploty z opadavých listnatých dřevin stříháme během vegetace 3x až 5x, záleží na růstu dané rostliny a podmínkách, kde roste.
Častějším stříháním docílíme hustšího zavětvení a tím pevnější stavbu živého plotu. U stále zelených a jehličnatých rostlin je to 2x až 3x za rok. Při stříhání dodržujeme pravidlo, že základna živého plotu je vždy širší než vršek, a to asi o 10 cm na jeden výškový metr. Pravidlo neplatí u habru, u něj můžeme tvarovat kolmou stěnu až do dvou metrů. Se stříháním živých plotů začínáme už od jejich nasázení, jedině tak můžeme docílit úzké a přitom husté stěny bez řídkých míst.
Pokud jsme to nestihli v červnu, můžeme to udělat v červenci: u ovocných stromů okolo řezných ran kmen a větve obrůstají jednoletými výhony, tzv. vlky. Ty můžeme vylámat, nebo pokud jsou už vyzrálé a nejdou vylomit, odstraníme je nůžkami. Koruna tolik nezahoustne a ušetříme práci, kterou bychom dělali na jaře. V létě můžeme řezat i rybíz, a to v době sklizně. Přestárlé větve odřízneme nad zemí i s plody, které si můžeme potom v klidu ve stínu očesat.
O autorovi| Miroslav Moravec zahradník
