Opatrnější interpretace je přitom zapotřebí u funkce studijní, která má dva póly, a počet hvězdiček tedy nevyjadřuje míru naplňování funkce jako u ostatních, ale slouží spíše jako jakýsi ukazatel umístění dané školy mezi oběma póly. Každá škola může u každé funkce získat jednu až pět hvězdiček.
Jak rozumět hvězdičkám Z tabulky je tak možné vyčíst profily jednotlivých škol na základě jejich výsledků v šesti definovaných a popsaných funkcích. Školy přitom samozřejmě mohou získat větší počet hvězdiček nejen u jediné funkce, ale mohou vynikat i v několika funkcích současně. Například UK a VŠCHT nebo JAMU získaly pět hvězdiček ve čtyřech ze šesti funkcí, VŠCHT navíc ve výzkumné funkci mezi ostatními školami výrazně dominuje.
Pokračování na straně 27
Dokončení ze strany 26
Čtyř a více hvězdiček v nejméně čtyřech funkcích dosahují MU nebo VŠUP, ani jedna z nich však v žádné z funkcí není mezi českými veřejnými vysokými školami zcela v čele. Na druhé straně VFU dosáhla pěti hvězdiček „pouze“ ve třech ze šesti definovaných funkcích, ve dvou z nich (podnikatelské a celoživotní) má však vůbec nejvyšší hodnotu ze všech škol.
Na základě rozboru vztahů mezi šesti definovanými funkcemi se potvrdily některé důležité vazby. Ukazuje se například, že školy orientované na navazující studium (magisterské a doktorské) mnohem častěji dosahují nadprůměrných výsledků také v mezinárodní funkci. Naproti tomu zaměření škol na kratší bakalářské studium souvisí s jejich orientací na regionální funkci.
Důraz školy na mezinárodní funkci navíc často pozitivně souvisí se zaměřením na výzkum; od uvedeného pravidla se však odchylují například JAMU a VŠUP, které dosahují nadprůměrných výsledků pouze ve funkci mezinárodní, nebo JU a UPA, u nichž naopak nevýrazné výsledky ve funkci mezinárodní koexistují společně s mírně nadprůměrnými hodnotami výzkumné funkce.
Dalšími zajímavými vazbami jsou pozitivní vztahy mezi funkcí výzkumnou a podnikatelskou. Výjimkou jsou například VFU s nadprůměrnou pouze podnikatelskou funkcí nebo UPA s průměrnou výzkumnou funkcí a podprůměrnou podnikatelskou. Silnější vztah funguje rovněž mezi funkcí podnikatelskou a celoživotní. I v tomto případě představují výjimku například VUT s vyšší hodnotou podnikatelské a VŠUP s vyšší hodnotou celoživotní funkce.
Naopak příliš časté nebývá současné zaměření na mezinárodní i na regionální funkci (výjimkou jsou například JAMU a OU). Nejsilnější negativní vazba se však projevuje mezi výzkumnou a regionální funkcí (výjimku představují pouze školy s oběma těmito funkcemi nepříliš významnými, jako je AVU a ČZU). Znamená to, že prakticky nelze najít školu, která je zároveň silná ve výzkumu -a to dokonce na mezinárodní úrovni - a zároveň orientovaná na regionální funkci. Přitom význam mají obě orientace.
Jak rozumět procentům Ukazatele uvedené ve druhé tabulce popisují průběh studia na dané škole od přijímacího řízení až po absolvování a následné uplatnění absolventů na trhu práce. Zajímavé jsou především pro uchazeče o studium na českých veřejných vysokých školách. V prvním sloupci tabulky je uveden absolutní počet studentů zapsaných do studia na jednotlivých školách v tomto školním roce. Nejvíce studentů je zapsáno na naše dvě největší univerzity -MU a UK -, naopak nejméně na umělecké AVU a VŠUP a také na nedávno vzniklou VŠTE.
Zdaleka největší šanci na přijetí mají uchazeči o studium na VŠTE, VŠCHT, ČVUT a VŠB-TU, naopak s nejmenší pravděpodobností přijetí přicházeli vloni k přijímacím zkouškám uchazeči o studium na uměleckých školách VŠUP, AVU, AMU a JAMU. Uchazeči, kteří se dostali na více vysokých škol najednou, se většinou zapsali právě na ty školy, kde byla větší konkurence.
Naopak jako druhou volbu brali především již jmenovanou VŠTE (podle údajů ÚIV se v roce 2009 na školu přihlásilo 1209 uchazečů, přijato jich bylo 1088, ale zapsalo se pouze 63) a částečně i VŠCHT, u nichž je největší nepoměr mezi počtem přijatých a skutečně zapsaných ke studiu.
Největší pravděpodobnost, že studium úspěšně nedokončí, mají ti, kdo nastoupí na ČVUT, VŠCHT nebo VUT. V průběhu studia se nejčastěji (ať už v rámci školy, nebo mezi školami) přestupuje z UTB, JU a UHK.
Poměrně velký podíl studentů -hlavně na pražských UK a VŠE -po 4 letech v případě bakalářského studia či po 6 letech v případě magisterského studia stále ještě studuje. Největší pravděpodobnost úspěšného absolvování mají studenti AMU, JAMU a VFU.
Školy se také liší podle toho, jaká část absolventů pokračuje v navazujícím programu studia, tedy především v magisterském a doktorském studiu. Nejvyšší podíl absolventů, kteří pokračují ve studiu, mají VŠCHT a VŠPJ. Nejnižší je naopak na uměleckých AVU a VŠUP, především však proto, že na těchto školách stále ještě naprosto převažuje pouze „dlouhé“ magisterské studium.
Podíl nezaměstnaných ukazuje na celkově dobrou zaměstnatelnost absolventů českých veřejných vysokých škol; míra jejich nezaměstnanosti je totiž nižší než ve většině evropských zemí. Přesto však je zřejmé, že absolventi některých škol mají větší problémy.
***
Veřejné vysoké školy
Univerzita Karlova v Praze UK
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích JU
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem UJEP
Masarykova univerzita MU
Univerzita Palackého v Olomouci UP
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně VFU
Ostravská univerzita v Ostravě OU
Univerzita Hradec Králové UHK
Slezská univerzita v Opavě SU
České vysoké učení technické v Praze ČVUT
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze VŠCHT
Západočeská univerzita v Plzni ZČU
Technická univerzita v Liberci TU
Univerzita Pardubice UPA
Vysoké učení technické v Brně VUT
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava VŠB-TU
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně UTB
Vysoká škola ekonomická v Praze VŠE
Česká zemědělská univerzita v Praze ČZU
Mendelova univerzita v Brně MeU
Akademie múzických umění v Praze AMU
Akademie výtvarných umění v Praze AVU
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze VŠUP
Janáčkova akademie múzických umění v Brně JAMU
Vysoká škola polytechnická Jihlava VŠPJ
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích VŠTE
Funkce a profily vysokých škol
Studijní Mezinárodní Výzkumná
***** *****
** * ***
** *** *
**** **** ****
**** *** ***
***** ***
****
***
* *** *
** ***** *****
** *****
** ** ***
** * ***
** * ***
*** ****
** * ***
*** * ***
**** *** **
** *** **
** * ***
***** ***** ***
***** *** **
*****
***** ***** **
* * *
* *** *
Podnikatelská Regionální Celoživotní
***** ***
*** ***** ****
* ***** ****
**** *** *****
***** **** ***
***** *****
*** ***** *****
** **** ****
*** **** ****
*** * **
***** *****
*** *** ***
***** ***** ***
* *** **
**** **
**** **** **
** ***** ***
* * **
**** *** ****
***** ***** ***
* *** *
* *** *
* **** ****
** ***** *****
** ***** ****
* ***** ****
Průběh studia od přijímacího řízení až po přechod na trh práce
Veřejné vysoké školy zapsaní šance na preference při
2009/2010 přijetí zápisu
Univerzita Karlova v Praze UK 9046 42 % 84 %
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích JU 3782 62 % 73 %
Univerzita nad Labem Jana Evangelisty Purkyně v Ústí UJEP 3420 59 % 79 %
Masarykova univerzita MU 9544 43 % 79 %
Univerzita Palackého v Olomouci UP 5308 42 % 74 %
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně VFU 478 39 % 80 %
Ostravská univerzita v Ostravě OU 2666 35 % 90 %
Univerzita Hradec Králové UHK 2300 37 % 75 %
Slezská univerzita v Opavě SU 3437 58 % 83 %
České vysoké učení technické v Praze ČVUT 5819 83 % 79 %
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze VŠCHT 905 89 % 53 %
Západočeská univerzita v Plzni ZČU 5489 53 % 77 %
Technická univerzita v Liberci TU 2906 70 % 77 %
Univerzita Pardubice UPA 3605 70 % 75 %
Vysoké učení technické v Brně VUT 5227 62 % 81 %
Vysoká škola báňská - Technická univerzita VŠBTU
Ostrava 6996 81 % 81 %
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně UTB 3714 52 % 79 %
Vysoká škola ekonomická v Praze VŠE 3485 42 % 89 %
Česká zemědělská univerzita v Praze ČZU 5546 65 % 83 %
Mendelova univerzita v Brně MeU 3218 47 % 88 %
Akademie múzických umění v Praze AMU 214 17 % 96 %
Akademie výtvarných umění v Praze AVU 50 13 % 98 %
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze VŠUP 66 9 % 100 %
Janáčkova akademie múzických umění v Brně JAMU 117 29 % 96 %
Vysoká škola polytechnická Jihlava VŠPJ 1156 51 % 83 %
Vysoká v Českých škola Budějovicích technická a ekonomická VŠTE 63 90 % 6 %
neúspěšně přestoupili stále ještě
ukončili studium jinam studují
33 % 0 % 20 %
32 % 12 % 9 %
45 % 2 % 10 %
46 % 0 % 13 %
34 % 2 % 14 %
21 % 2 % 13 %
34 % 0 % 12 %
27 % 9 % 9 %
48 % 1 % 6 %
62 % 2 % 6 %
55 % 2 % 10 %
51 % 0 % 8 %
43 % 1 % 13 %
50 % 0 % 13 %
53 % 0 % 5 %
46 % 0 % 14 %
32 % 19 % 10 %
34 % 1 % 19 %
46 % 7 % 8 %
45 % 0 % 4 %
15 % 0 % 7 %
- - -
- - -
21 % 1 % 4 %
32 % 0 % 10 %
- - -
absolvovali úspěšně v navazujícím pokračují studiu nezaměstnaní jsou
47 % 42 % 2 %
47 % 41 % 4 %
43 % 41 % 4 %
41 % 52 % 2 %
50 % 39 % 3 %
63 % 31 % 3 %
54 % 35 % 3 %
55 % 35 % 4 %
45 % 56 % 6 %
31 % 51 % 3 %
33 % 71 % 3 %
40 % 46 % 4 %
43 % 42 % 4 %
37 % 54 % 3 %
42 % 54 % 3 %
40 % 55 % 3 %
39 % 50 % 4 %
46 % 56 % 3 %
39 % 50 % 3 %
51 % 56 % 6 %
78 % 48 % 1 %
- 3 % 8 %
- 5 % 9 %
74 % 44 % 3 %
57 % 63 % 15 %
- - -
Největší šance na přijetí je na VŠTE, VŠCHT, ČVUT a VŠB-TU, nejmenší pravděpodobnost na uměleckých školách VŠUP, AVU, AMU a JAMU
