Kolem žádného videoklipu se letos neodehrála taková kontroverze jako kolem You Belong with Me od mladičké Američanky Taylor Swift. Když si za něj interpretka nedávno vyzvedávala jednu z výročních cen na ceremonii MTV Video Music Awards, vtrhl na pódium rapper Kanye West, sebral jí mikrofon a zpochybnil její nárok na trofej. Přes smršť reakcí včetně té od Baracka Obamy jde o bouři ve sklenici vody. Video k songu Beyoncé Single Ladies, které West propagoval, je slabomyslné, a to k You Belong with Me nemá o mnoho sofistikovanější základ.
Na ploše „příběhu“ o idolu všech holek ze střední, jeho nafrněné přítelkyni a jeho uťápnuté sousedce, která ho tajně miluje, se nicméně stačí odehrát tolik überamerických dorosteneckých klišé, že to je malé umění. Podobně se to má s písničkou samou: refrén je banální, zato důrazně frázované sloky zůstanou tepat do uší nečekaně dlouho. A jsou to právě ony, které v jednoduchých obrazech zachycují traumata a kastovní systém amerických středních škol. Nominálně se You Belong with Me řadí ke country. Společnou s ní má však jen příležitostnou bendžovou linku, jinak jde o čistokrevný pop v nejlepším slova smyslu: takový, který nachází přesnou hranici mezi chytlavostí a vlezlostí.
