Už v říjnu by totiž měla Evropská komise předložit členským státům EU hodnotící zprávu o připravenosti Rumunska a Bulharska vstoupit do unie buď v roce 2007, nebo o rok později. Členské státy by se měly poté vyjádřit nejen k samotnému rozšíření současné evropské pětadvacítky, ale také k tomu, zda si budou vůči novým členům klást nějaké omezující podmínky, případně zavádět přechodná opatření, dočasně omezující volný pohyb pracovních sil.
„Velká Británie, ale i některé další státy už dopředu předběžně vyhlašují, že pro obyvatele Rumunska a Bulharska pracovní trh zřejmě okamžitě neotevřou. Britové se chtějí definitivně rozhodnout do konce letošního roku,“ řekla LN mluvčí zastoupení Evropské komise v Praze Catherine Susteková. A pozice České republiky? Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové se vláda dosud otázkou otevření pracovního trhu pro Bulhary a Rumuny nezabývala. „Takovému rozhodnutí či doporučení musí předcházet důkladná analýza,“ řekla LN Beránková. Premiér Jiří Paroubek v minulosti několikrát řekl, že k uzavření českého pracovního trhu Bulharům a Rumunům není důvod. Stejně se dosud vyjadřovali zástupci ODS.
Kabinet zatím nepřikládal otázce otevření pracovního trhu pro obyvatele Rumunska a Bulharska zdaleka takový význam, jaký mu přikládají třeba Němci a Rakušané. A to hned z několika důvodů. „Měli jsme například obavy z toho, zda náš trh nezaplaví Poláci. Žádná katastrofa se ale nekonala,“ tvrdí Beránková. Stejně lichá tak může být i obava z přílivu levných pracovních sil z Rumunska a Bulharska. Česká republika je navíc podle některých odborníků v tomto směru ve velmi obtížné situaci. Češi dosud argumentovali tím, že jim Němci a Rakušané uzavírají pracovní trh zbytečně, žádná stěhování národů se totiž po rozšíření EU v Evropě nekoná. Těžko by tedy Česká republika nyní obhajovala záměr omezit možnosti práce na svém území pro Rumuny a Bulhary.
Poslední dotazníková studie bulharské Akademie věd přitom potvrdila, že až 200 000 Bulharů se údajně chystá v prvních třech letech po vstupu do EU shánět práci v některém jiném státě unie. Přání odejít okamžitě do zahraničí vyjádřilo 16 000 lidí. I když jsou výsledky podobných průzkumů většinou vždy nadnesené, například Rakušané už bijí před Bulhary na poplach. Rakouské noviny totiž upozorňují, že bulharské platy nedosahují ani desetiny rakouského či německého průměru, jsou tedy ještě mnohem menší než mzdy v Česku.
Někteří odborníci naopak tvrdí, že strach z levné pracovní síly z Bulharska není opodstatněný. „Řada místních obyvatel najde práci u zahraničních investorů, kteří začnou v Bulharsku po vstupu do EU podnikat. Ne každý Bulhar, který si dnes přeje odejít pracovat do zahraničí, také skutečně odejde,“ tvrdí Pavla Konopová, která jako zaměstnanec EU pomáhá v balkánských zemích s přípravami na čerpání evropských fondů.
„Velká Británie, ale i některé další státy už dopředu předběžně vyhlašují, že pro obyvatele Rumunska a Bulharska pracovní trh zřejmě okamžitě neotevřou. Britové se chtějí definitivně rozhodnout do konce letošního roku,“ řekla LN mluvčí zastoupení Evropské komise v Praze Catherine Susteková. A pozice České republiky? Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové se vláda dosud otázkou otevření pracovního trhu pro Bulhary a Rumuny nezabývala. „Takovému rozhodnutí či doporučení musí předcházet důkladná analýza,“ řekla LN Beránková. Premiér Jiří Paroubek v minulosti několikrát řekl, že k uzavření českého pracovního trhu Bulharům a Rumunům není důvod. Stejně se dosud vyjadřovali zástupci ODS.
Kabinet zatím nepřikládal otázce otevření pracovního trhu pro obyvatele Rumunska a Bulharska zdaleka takový význam, jaký mu přikládají třeba Němci a Rakušané. A to hned z několika důvodů. „Měli jsme například obavy z toho, zda náš trh nezaplaví Poláci. Žádná katastrofa se ale nekonala,“ tvrdí Beránková. Stejně lichá tak může být i obava z přílivu levných pracovních sil z Rumunska a Bulharska. Česká republika je navíc podle některých odborníků v tomto směru ve velmi obtížné situaci. Češi dosud argumentovali tím, že jim Němci a Rakušané uzavírají pracovní trh zbytečně, žádná stěhování národů se totiž po rozšíření EU v Evropě nekoná. Těžko by tedy Česká republika nyní obhajovala záměr omezit možnosti práce na svém území pro Rumuny a Bulhary.
Poslední dotazníková studie bulharské Akademie věd přitom potvrdila, že až 200 000 Bulharů se údajně chystá v prvních třech letech po vstupu do EU shánět práci v některém jiném státě unie. Přání odejít okamžitě do zahraničí vyjádřilo 16 000 lidí. I když jsou výsledky podobných průzkumů většinou vždy nadnesené, například Rakušané už bijí před Bulhary na poplach. Rakouské noviny totiž upozorňují, že bulharské platy nedosahují ani desetiny rakouského či německého průměru, jsou tedy ještě mnohem menší než mzdy v Česku.
Někteří odborníci naopak tvrdí, že strach z levné pracovní síly z Bulharska není opodstatněný. „Řada místních obyvatel najde práci u zahraničních investorů, kteří začnou v Bulharsku po vstupu do EU podnikat. Ne každý Bulhar, který si dnes přeje odejít pracovat do zahraničí, také skutečně odejde,“ tvrdí Pavla Konopová, která jako zaměstnanec EU pomáhá v balkánských zemích s přípravami na čerpání evropských fondů.
