O České aerolinie se strhává lítý boj. Bohužel ale nikoliv mezi investory, nýbrž spíše politický. A tolik očekávaná privatizace se mění ve frašku. O jejím výsledku již nerozhodne „neviditelná ruka“ trhu, ale spíše zákulisní vyjednávání Jiřího Šimáněho - hlavní postavy jediného zbývajícího privatizačního zájemce, konsorcia Unimex Group/Travel Service - a Ivana Fuksy, náměstka ministra financí zodpovědného za privatizaci. Dosud nemyslitelné vyvrcholení privatizace ale není skandální, spíše logické. Stát chce dostat zaplaceno co nejvíc, a investor chce utratit co nejméně. A ministerstvo financí stojí před volbou - buď investora dotlačit alespoň k minimálně akceptovatelné nabídce, anebo privatizaci vzdát. Pak ale riskuje, že do aerolinky bude muset v dohledné době investovat sám. A to si může v období hrozícího rozvalu státního rozpočtu jen stěží dovolit.
Vlivem globální krize v leteckém odvětví se ČSA stala z atraktivní nevěsty spíše potenciální dojnou krávou, alespoň v krátkodobém výhledu. Management prezidenta firmy Lašáka má v podstatě jediné zadání -uchovat firmu při životě. A proto omezuje náklady a zeštíhluje firmu, kde se dá. Bohužel, nechápou to všichni. Piloti firmy se včera obrátili dopisem na premiéra Jana Fischera se stížností, že prý Lašák rozprodejem majetku úmyslně poškozuje firmu. A přisadila si i KDU-ČSL - lidovci vyzvali dozorčí radu, aby další zeštíhlování firmy neschválila.
Tyto změny prý má provést až nový vlastník. Jenže který? A jak dlouho se na něj bude čekat? A myslíte, že aerolinka do té doby vydrží? Odpověď je jasná. Lašák čekat nemůže. A házet mu klacky pod nohy je neprozřetelné.
