ČSNS natřela kříž německých obětí v Dobroníně na růžovo

Členové ČSNS chtěli přebarvením kříže upozornit na to, že zločiny v době války páchali především Němci. "Zároveň jsme umístili na louce 64 dřevěných křížů, které mají připomínat oběti nacistického masakru ve Velkém Meziříčí z května 1945," oznámil místopředseda strany Michal Klusáček.

Policie zatím zjišťuje, co se stalo. "Dosud jsme žádné oznámení týkající se události v Dobroníně nepřijali. Na místo vyjela hlídka, aby situaci zmapovala. Provedena byla fotodokumentace a budeme prověřovat, zda a jaká škoda byla spáchána.

Růžová barva na kříži je údajně vodou smyvatelná, lze ji odstranit. Bude následovat další šetření a eventuálně stanovení právní kvalifikace činu," uvedla policejní mluvčí Čírtková.

Trestní oznámení za škodu 30 tisíc

Autor kříže německým poválečným obětem Milan Litavský odpoledne kvůli poškození svého díla podal na policii v Polné trestní oznámení. Škodu odhadl na 30 000 korun. "Určitě se budu snažit uvést ten kříž do původního stavu, uvidím, jestli je to barva, která půjde umýt, nebo to budu muset zrestaurovat," oznámil.

"Je to ubohost, poškozovat věci, které mají sakrální charakter a víceméně uctívají památku mrtvých, je to za hranicí slušného chování normálního člověka," uvedl. Podle něj jde o zviditelnění ČSNS.

U louky se s policií setkal starosta obce Jiří Vlach (KSČM). "Domnívám se, že na místě nedošlo k žádnému poškození ničeho, je to v pásu, který vlastní Pozemkový fond ČR, nikdo z občanů si dosud nestěžoval. Z velikosti křížů nevyplývá žádné nebezpečí úrazu," řekl Vlach.

ČSNS: akci jsme dlouho připravovali

"Na louce před křížem mrtvých nacistů jsme umístili 64 křížů připomínajících 58 plus šest obětí (nacistického) masakru ve Velkém Meziříčí ze dne 6. května 1945 a také jména některých obcí, které u nás byly za druhé světové války vypáleny a jejichž obyvatelé byli zčásti nebo zcela povražděni a umučeni," řekl Klusáček.

Na louce si podle něj 28. října kolem 16:00 asi desítka členů připomněla vznik samostatného československého státu, Jana Opletala a Václava Sedláčka, který byl zastřelen 28. října 1939 na protifašistické demonstraci. "Tím jsme alegoricky vyjádřili, jakou posloupnost dějiny měly."

"V blízkosti křížů jsme umístili ceduli s popisem. Aby vše získalo na důrazu, natřeli jsme kříž nacistů narůžovo," uvedl Sedláček. Kauzu kříže na dobronínské louce podle něj ČSNS sledovala a akci delší dobu připravovala.

ČSNS na letáku v místě upozorňuje, že aktéři chtěli akcí vyjádřit politování na tím, "že se u nás smějí stavět pomníky nacistům, a že se překrucují dějiny. Konkrétně v tomto případě je na místě uvést, že dotyční mrtví byli členové NSDAP a že pocházeli z nedaleké vesnice Kamenná, která se jako jediná v celé Třetí říši pyšnila přízviskem vzorová obec SS."

Policie přitom případ dosud neuzavřela. Starosta Vlach s akcí ČSNS souhlasí, podobných sdělení, kde mu lidé píšou o zvěrstvech Němců, má prý na stole desítky.

Vraždili Češi nebo německý komunista?

V lokalitě Budínka byly kosterní pozůstatky Němců údajně zavražděných na konci války z masového hrobu vyzvednuty loni v srpnu. Podle antropologů tam byla zakopána těla nejméně 13 lidí. Podle některých zpráv byli Němci ubiti lopatami a motykami. Nic takového ale antropologové nepotvrdili.

Kriminalisté vyšetřují případ od loňského září pro podezření z vraždy.

Nálezy ostatků, a opakované označení místa křížem, vzbudily v Dobroníně velké emoce.

Česká televize v září uvedla, že německé civilisty v Dobroníně nezavraždili Češi, ale německý komunista Robert Kautzinger se svými dvěma syny. Mstil se za to, že ho tamní členové nacistické strany NSDAP poslali do koncentračního tábora. Podle ČT to tvrdí publicista Václav Vlk.

David Vondráček, jenž se případem zabývá, ovšem tvrdí, že vraždění sice organizoval Kautzinger, jenže jako představitel české odvety. "Byl tehdy představitelem revolučních Čechů, ač původem Němec," řekl ČT. Policejní vyšetřovatel kauzy Dobronín Michal Laška naopak stále trvá na tom, že šlo o pomstu Čechů Němcům, uvedla ČT.