PRAHA Pokud by středoškoláci měli možnost ihned jít volit, pak by od nich nejvíce hlasů dostala ČSSD. Radost sociálních demokratů by ale zbrzdil fakt, že by jejich vítězství nebylo jednoznačné. Občanští demokraté by totiž dostali 32 procent hlasů, což je jen o jeden procentní bod méně.
„To zhruba odpovídá tomu, jak by volili jejich rodiče,“ řekl ředitel programu Jeden svět na školách Karel Strachota. Právě pro tento program uspořádala společnost Člověk v tísni výzkum mezi tisícovkou středoškoláků. Zatímco nejvíce voličů (39 %) by měli sociální demokraté mezi studenty učilišť, ODS by nejčastěji volili gymnazisté (46 %).
Oproti dospělým by ale víc studentů dalo svůj hlas Straně zelených, naopak méně voličů by měli komunisté. Ti by se dokonce vůbec do parlamentu nedostali. „V tom byl největší rozdíl oproti skutečnosti. Stranu zelených by volilo 15 procent studentů a komunistickou stranu 4 procenta,“ dodal Strachota.
Komunisté by dostali nejvíce hlasů od studentů učilišť (7 %) a středních odborných škol (4 %). Jen Stranu zelených by volili středoškoláci zhruba ve stejné míře napříč všemi druhy škol.
Průzkum také ukázal, že názory studentů téměř kopírují názory rodičů.
Pro ODS by nejčastěji hlasovali studenti, jejichž rodiče mají vyšší či vysokoškolské vzdělání (40 %), ČSSD by naopak nejvíce volily děti rodičů se základním vzděláním či výučním listem (47 %).
Zajímavý výsledek průzkumu je hlavně v porovnání s výsledky jiného, který se uskutečnil v roce 2006. Tedy v době, kdy se skutečně volby do parlamentu odehrávaly a odpovídali v něm prvovoliči, tedy z velké části středoškoláci. Tenkrát však u nich na celé čáře vyhrála ODS a Strana zelených. Zatímco v roce 2006 plánovala jít k volbám jen třetina prvovoličů, mezi současnými středoškoláky je potenciálních voličů mnohem víc - 59 procent.
Jako nejčastější důvody své neúčasti u voleb pak studenti uváděli, že se o politiku nezajímají (31 %), že jsou politici zloději a dělají si, co chtějí (17 %), že politikům nevěří (14 %) nebo proto, že o politice nemají přehled a nevyznají se v ní (13 %).
Studenti ale měli ve výzkumu porovnávat i to, jestli si myslí, že byl život lepší v socialistickém Československu, nebo dnes. Ukázalo se, že studenti z větší části nemají na život v komunismu pozitivní náhled. Dvě třetiny z nich si totiž myslí, že za socialismu byl život horší, než je v současné době. Opak si myslí jen 21 procent z dotázaných. Kritika tohoto období roste spolu s rostoucím stupněm vzdělání rodičů.
„Nevyčítal bych mladým lidem, když si myslí, že se dřív žilo lépe. Nemají dostatek informací a příležitostí se o tomto období dozvědět více,“ reagoval Karel Strachota.
„Nás zase potěšilo, že když měli studenti charakterizovat období socialismu, neuváděli jeho ekonomické stránky. Režim hodnotili na základě toho, že byl nesvobodný,“ řekl Martin Jílek z agentury Millward Brown, který průzkum analyticky zpracoval.
***
Koho by volili středoškoláci
jinou stranu 4 %
US-DEU 2 %
ED 4 %
KSČM 4 % ČSSD 33 %
KDU-ČSL 6 %
Stranu
zelených
15 %
ODS 32 %
Pokud by středoškoláci měli právo volit, vyhrála by
s 33 procenty ČSSD. Vládnoucí ODS by za ní
zaostávala jen o jeden procentní bod. KSČM by
nezachránila ani sedmiprocentní podpora, kterou
se může těšit mezi učni, a do parlamentu by se
vůbec nedostala. Zdroj: Človek v tísni
