PRAHA Vysokoškolští studenti by mohli v budoucnu platit za opakování zkoušek poplatky. Uvažuje o tom alespoň ČSSD ve své takzvané Zelené knize. Ta navrhuje změny, které by Česká strana sociálně demokratická udělala, pokud by vyhrála volby.
O finančních postizích pro vysokoškoláky informovaly včera Hospodářské noviny. Předseda ČSSD Jiří Paroubek však odmítl, že by poplatky znamenaly zavedení školného. „Není tomu tak, nikdy tomu tak nebylo a nebude tomu tak v mnoha nejbližších letech,“ odmítl včera Paroubek možnost, že by jeho strana uvažovala o zavedení školného.
Zelená kniha podle něj přináší zatím pouze první návrh změn. Hotova má být po vnitrostranické diskusi až ve druhé polovině října.
Poplatek není školné Stínový ministr školství Jiří Havel uvedl, že návrh na poplatky za opakované zkoušky, jejichž výnos by šel přímo do rozpočtů škol, je penalizací za zneužívání principu solidarity. „Za opakovanou zkoušku by student mohl platit například dvě stě korun. Za horší prospěch pak sto korun za semestr. Částku, počet opakování i prospěchový průměr by si určovaly samy školy,“ řekl HN Havel.
Právě on je autorem zelené knihy. Cílem poplatků podle jeho slov je, aby studenti „pocítili, že studium není zdarma“.
„Nelze pominout výchovný efekt a stimulaci dobrých výsledků studia,“ píše se v dokumentu.
Se zavedením školného v současné době nepočítá ani ministr školství Ondřej Liška. I když se jeho zavedením na vysokých školách zabývá i Bílá kniha terciárního vzdělávání, ministr školství říká, že takový krok „není na pořadu dne“. „Je zapotřebí velká diskuse. Každopádně do konce volebního období této vlády platit nezačne. Ať o tom rozhodne příští vláda,“ řekl nedávno ministr Liška.
Školné? Jedině odložené Nikdo z politiků však nezastírá, že zavedení školného se jednou nevyhne ani Česku. To potvrzují i zkušenosti ze zahraničí.
„Mohu to porovnat s tím, jak to je ve Velké Británii. Tak také byli všichni proti zavedení školného na vysokých školách, hlavně labouristé, kteří byli v opozici. Když vyhráli volby, do roka školné zavedli,“ popsal svou zkušenost v zahraničí ředitel Centra pro klinickou informatiku na University of Cambridge Rudolf Haňka.
I současný ministr školství má představu, jakou formou by za studium vysokoškoláci mohli v budoucnu platit. Líbí se mu princip odloženého školného.
Školné by neplatili studenti, ale až ti absolventi vysokých škol, jejichž mzda překročí celostátní průměr. Studenti by tedy měli možnost odložit si placení školného až na dobu, kdy budou zaměstnaní. A samozřejmě i úspěšní. Za veřejně prospěšné profese, například za učitele, by část dluhu splácel i stát.
