Totalitní metody a „mnohostranné porušování lidských práv“ existovaly podle návrhu jen v 50. letech. Pak se „vývoj od takových projevů diktatury... oprošťoval“ a zásadní změnu prý nepřinesla ani normalizace. „Výkon státní moci v tomto období nelze zjednodušeně ztotožňovat s totalitními metodami zejména první poloviny 50. let,“ stojí v textu, který podepsal šéf ČSSD Jiří Paroubek, místopředseda Zdeněk Škromach nebo předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek.
Kromě vymezení období totality vytýká ČSSD ústavu i údajnou jednostrannost. Prý hrozí, že „bude fakticky omezována ústavně zaručená svoboda vědeckého bádání“.
Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
Podle návrhu Jičínského, který v parlamentu zasedal již na konci 60. let, přinesl komunistický režim řadu dobrých věcí. „Tento stát provedl také řadu opatření pro celkovou společnost obecně pozitivních, zvláště v oblasti sociální. Jako dílčí příklad lze uvést třeba prohloubení praktického zrovnoprávnění žen,“ píše parlamentní nestor.
„Ústav považuji za zbytečný. Věda by se politizovat neměla a toto je snaha o politizaci historické vědy a to nikdy nedopadlo dobře,“ prohlásil pro LN Paroubek. Na otázku, jak hodnotí část textu, která tvrdí, že husákovská 70. léta nebyla totalitní, neodpověděl. „Podívejte, já si teď tyto argumenty nevybavuji,“ řekl.
Sociální demokraté mají pravdu, že se 50. léta od dalších období lišila. Totalitní znaky měl ale i pozdější režim. Moc si uzurpovala jedna strana, která také ovládala silové prostředky a kontrolovala média. K poslední politické popravě došlo v listopadu 1960. Lidé ovšem umírali i pak - zastřeleni na hranicích. Stovky disidentů také seděly ve věznicích a desetisíce lidí emigrovaly.
