Oficiálně stranu vede první místopředseda Bohuslav Sobotka, ale paralelně vystupuje šéf Asociace krajů Michal Hašek. Pokud se v politice cokoliv stane, mohou si být novináři jistí, že reakci jednoho bude co nevidět následovat prohlášení druhého. Často protichůdné. Právě mezi oběma výše jmenovanými se už v pátek na sjezdu v Brně rozhodne, kdo stranu převezme po pětileté neomezené a autoritativní Paroubkově vládě ČSSD.
Potíže socialistů však brněnský sjezd vyřeší jen stěží. Po Paroubkově autoritativním stylu řízení působí oba kandidáti na předsedu nevýrazně, jsou bez charismatu. Navíc, byť se od svého předchůdce a jeho stylu snaží svým způsobem distancovat, jsou s Paroubkem oba výrazně spojeni. Sobotka byl v jeho éře druhým mužem ve straně. Do té doby bezejmenného Haška svého času právě Paroubek vytáhl na post šéfa poslanců ČSSD a tím ho dostal do vysoké politiky.
Pokus o dohodu zkrachoval Vzhledem k tomu, že vnitrostranický souboj kandidátů trvá už od Paroubkova odchodu, stačili Sobotka s Haškem socialisty rozdělit na dva zhruba stejně velké tábory. Jedni nemusí druhé a naopak. V příštím vedení ČSSD přitom budou téměř jistě Sobotka i Hašek.
Anketa
Kdo se podle vás stane novým předsedou ČSSD?
Dle počtu nominací z krajů je skóre rivalů vyrovnané. Sedm získal Sobotka (Pardubický, Karlovarský, Plzeňský, Středočeský, Olomoucký, Jihomoravský kraj a Vysočina), sedm Hašek (Pardubický, Jihočeský, Ústecký, Zlínský, Plzeňský, Liberecký kraj a Praha). Zkušenosti z minulosti ale říkají, že nominace nemusí nic znamenat. Navíc zatímco Sobotka je zpravidla sbíral v tajné volbě, Hašek při veřejném hlasování. To mohou ovlivnit krajští bossové, při tajné volbě na sjezdu tomu tak být nemusí.
Nejen proto je nyní v boji o předsednický post favorizován spíše Sobotka. Hašek má zase na své straně mnohem "těžší váhy" v boji o místopředsednická křesla. Může se tak stát, že se Sobotka stane předsedou, ale Hašek bude druhým mužem ČSSD. A k tomu budou ve vedení ještě jeho spojenci jako například Zdeněk Škromach, Marie Benešová, Roman Onderka či Jiří Zimola. Pak by mohl být předseda Sobotka v čele vedení kdykoliv přehlasován a musel plnit vůli "haškovců". Anebo by mohl být šéfem strany Hašek, ale delegáti by mohli vyrovnávat síly tím, že by do vedení zvolili jemu blízké. Třeba Alenu Gajdůškovou, Jana Hamáčka či Jiřího Dienstbiera.
I proto se v posledních týdnech oba soupeři několikrát sešli, aby se pokusili dohodnout. Podstata dohody byla pro oba stejná: pokud bude jeden předsedou, druhý bude prvním místopředsedou. Zatímco však Sobotka podle informací LN trval na tom, že se dohoda bude týkat jen toho, Hašek požadoval, aby se shodli i na obsazení místopředsedů. "Po čtvrtku lze říct, že žádná taková dohoda na 99 procent možná není," řekl LN zdroj obeznámený s děním v ČSSD. Neoficiální dvojvládí tak může pokračovat i nadále. Šedé eminence v pozadí Kromě souboje oficiálních kandidátů probíhá i souboj v zákulisí. Zatímco za Haškem podle zdrojů z ČSSD stojí bývalý manažer strany Jaroslav Tvrdík a šéf agentury Médea Jaromír Soukup, Sobotka spoléhá na vlivného advokáta Radka Pokorného a lobbistu Martina Hoferka, částečně i Petra Dimuna. Oba kandidáti ale jejich roli buď přímo popírají, nebo bagatelizují.
