PRAHA Kdyby bylo na nich, pustili by se do práce hned v polovině října, kdy byli zvoleni. Kvůli zvyklostem se ale noví senátoři dostali k veslu až včera. A Senát tak definitivně zoranžověl.
Po složení slibu byly první úkoly nových senátorů jasné: rozmístit se do lavic a zvolit si šéfa. Tím se podle očekávání stal bývalý odborový předák Milan Štěch (ČSSD).
Při svém prvním projevu v nové funkci Štěch prohlásil, že bude usilovat o to, aby se koaliční vláda s opozicí sblížily v názorech na další reformní kroky. „Bude-li zájem, jsem ochoten k hledání konsenzu přispět,“ uvedl.
Revoluci ve vedení horní komory prý ale nechystá. „Tu praxi, která je tady zavedená, hodlám dodržovat a předpokládám, že na způsobu řízení Senátu se nic měnit v zásadě nebude,“ řekl Štěch. Horní komora by tak měla být i nadále otevřená veřejnosti. A podle Štěcha by také neměla „strkat hlavu do písku“ před aktuálními problémy.
V nejužším vedení horní komory si Štěch prohodil post s Přemyslem Sobotkou (ODS). Ten jako dosavadní šéf Senátu zabodoval v boji o místopředsednický post, a podle dřívějších dohod by se měl stát dokonce prvním Štěchovým zástupcem. Kromě Sobotky bude mít Senát ještě další čtyři místopředsedy - Alenu Palečkovou (ODS), Alenu Gajdůškovou (ČSSD), Zdeňka Škromacha (ČSSD) a Petra Pitharta (KDU-ČSL). Ten stejně jako Gajdůšková své místopředsednické křeslo obhájil. Jedinou senátorskou frakcí, která přišla zkrátka, je pětičlenný klub TOP 09 a Starostů. Jeho předsedkyně Soňa Paukrtová navrhovala snížit počet místopředsedů na čtyři. Neuspěla. K podobné změně sáhla v rámci úspor sněmovna.
Podle šéfa senátorů ČSSD Petra Víchy ale „Česká republika nezkolabuje kvůli jednomu místopředsedovi“. A náklady na zachování této pozice se prý navíc vyrovnají zrušením dvou komisí Senátu a funkcí dvou místopředsedů výborů. „Rozpočet Senátu samozřejmě bude dodržen,“ dodal Vícha.
Na výtky Paukrtové, že by při zachování poměrného zastoupení měla mít TOP 09 stejné postavení ve vedení horní komory jako lidovci, pak jen uvedl, že senátoři z jiných frakcí než ČSSD a ODS měli čas, aby se domluvili na společném kandidátovi. A když se tak prý nestalo, získali páté místopředsednické křeslo lidovci, protože „jsou nejsilnější ze zbývajících klubů“.
Od včerejška může levicová většina v Senátu ovlivnit například schvalování ústavních zákonů, třeba zavedení přímé volby prezidenta. U běžných norem ale Senát snadno přehlasuje sněmovna, kde má většinu pravice. „Doufáme, že sněmovna bude natolik moudrá, že pokud budou naše návrhy dobré, bude je respektovat,“ řekla Gajdůšková.
***
ODBORÁŘ ŠTĚCH
* Nový šéf Senátu Milan Štěch se narodil v roce 1953 v Českých Budějovicích. Absolvoval strojní průmyslovku a poté pracoval jako strojní zámečník, mistr a předseda odborů ve Škodě České Budějovice. * V roce 1990 byl zvolen místopředsedou Odborového svazu KOVO. Od roku 1994 působil ve vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), od roku 2002 až do letošního dubna odborovou centrálu dokonce řídil. * Před listopadem 1989 byl členem komunistické strany, do ČSSD vstoupil v roce 1997, rok poté, co poprvé zasedl v Senátu. Senátorský mandát obhájil i v letech 2002 a 2008, kdy dokonce povýšil na post místopředsedy Senátu. * Kromě Štěcha usedne ve vedení Senátu ještě pět místopředsedů. Prvním místopředsedou se stal dosavadní šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Další čtyři posty obsadí Alena Palečková (ODS), Alena Gajdůšková (ČSSD), Zdeněk Škromach (ČSSD) a Petr Pithart (KDU-ČSL).
„Doufáme, že sněmovna bude natolik moudrá, že pokud budou naše návrhy dobré, bude je respektovat“
