TRIPOLIS Málokterý vládce v severní Africe či na Blízkém východě si vybudoval tak pevné postavení. Muammar Kaddáfí stojí v čele Libye již od roku 1969 a je tak v současnosti nejdéle sloužícím arabským vůdcem.
K moci se dostal při vojenském převratu, jímž byl sesazen král Idrís I. Po změně režimu byla vyhlášena republika, ale zemi vládne bez ústavy a parlamentu pětičlenné „revoluční vedení“. Kaddáfí se vydává za revolučního vůdce bez oficiální funkce, ale v rukou má absolutní moc. Kontroluje nejen politiku státu, ale i armádu a bezpečnostní složky.
Libye byla dlouhá léta v izolaci, když Kaddáfí používal své bohaté zásoby ropy na podporu různých extremistických a teroristických skupin. Roku 2002 ale změnil image a začal se tlačit do role spojence Západu, což se mu i přes jisté spory v podstatě podařilo. Libye totiž postupně uznala odpovědnost za atentát v Lockerbie z roku 1988 (270 mrtvých) či za atentát na francouzské letadlo UTA z roku 1989 (171 mrtvých) a zavázala se odškodnit pozůstalé obětí. Poté byly odvolány sankce proti Libyi a navázány styky se západními zeměmi.
Libye se navíc v roce 2003 vzdala svého jaderného programu, vyjádřila ochotu bojovat proti mezinárodnímu terorismu a také se zapojila do řešení problému ilegálních migrantů z Afriky do Evropy. Kaddáfí se tak stal vítaným hostem například v Itálii, kterou navštívil hned několikrát. O jeho bizarních manýrách vypovídá to, že na cestách přespává v luxusním beduínském stanu.
Zatímco odstoupivšímu egyptskému prezidentovi Husnímu Mubarakovi se nepodařilo zinscenovat nástupnictví svého syna Gamála, 68letý Kaddáfí bude možná úspěšnější. Dříve v souvislosti s nástupnictvím padalo zejména jméno jeho syna Sajfa Isláma, který byl dokonce jmenován mužem číslo dvě. V poslední době je ale novu hvězdou další syn Mutasím, který je otcovým poradcem pro bezpečnost.
