Minulý „prezidentský“ týden vymetl z českého parlamentního příšeří na světlo Boží obskurní slovo skrutátorka. Podle Slovníku současné české politiky (Pražský hrad, 8. 2. 2008) je skrutátorka: 1.,osoba, která na pokyn vyšších stranických funkcionářů při veřejné prezidentské volbě skroutí ruce neposlušných volitelů a tak z nich vynutí volbu žádoucí pro jejich stranu‘ (však jsme mohli před týdnem na televizních obrazovkách vidět komisní až sadistické obličeje těchto jen zdánlivě nedůležitých aktérek historického dramatu), případně: 2.,na žádost těchto stranických funkcionářů překroutí skutečný počet hlasů‘. I o tom jsme minulý týden cosi zaslechli... Mohli jsme ale být také svědky toho, jak tenisté z obou stran politického kurtu s tváří neviňat jakýkoli nátlak na volitele, alespoň ze strany své strany, popírali. Vykrutátoři!
Ovšem podle Pravidel českého pravopisu skroutit znamen,splést dohromady‘, zatímco nositelem inkriminovaného významu,překroutit, vykroutit, zkomolit‘ je slovo zkroutit. Aby tedy měl pravdu prolhaný Slovník současné české politiky, musely by na Hradě být přítomny zkrutátorky, což se nestalo. Původ skrutátorek tak budeme muset hledat jinde. Nemusíme možná ani listovat slovníkem cizích slov, abychom vytušili, že skrutátor je ten, kdo provádí skrutinium. Kvůli skrutiniu už ale po slovníku sáhneme a dozvíme se, že znamen,sčítání hlasů při volbách‘. Podle etymologického slovníku Jiřího Rejzka byl původní význam tohoto latinského slova,zkoumání, prohledávání‘. Že by tedy přece jen nějaké nekalé praktiky? Jako by nestačily ty nekonečné obstrukce (,záměrné překážení, zmaření nějakého jednání‘), které volbu provázely! Mimochodem Rejzek uvádí příbuznost obstrukce s konstrukcí, instrukcí či destrukcí. Myslím, že minulý týden byly na Hradě přítomny tyhle sestřičky všechny. A je to v pořádku. Politika se nedělá, a ani nemůže dělat, v rukavičkách.
Rubrika vychází každý pátek
O autorovi| Ondřej Tuček, vedoucí jazykový redaktor LN, ondrej.tucek@lidovky.cz
