3. dubna 33 Podle astronomických výpočtů vyšel třetího dubna roku 33 našeho letopočtu v podvečer nad Jeruzalémem kulatý Měsíc v částečném zatmění. Tento fakt zkřížený s relevantními informacemi v evangeliích Marka, Matouše a Lukáše pak s jistou pravděpodobností určuje zmíněné datum za den Ježíšova ukřižování.
Vzhledem k tomu, že jiné astronomické údaje související s úkazy typu „betlémská hvězda“ (zřejmě šlo o těsnou konjunkci jasných planet Jupitera a Saturna, jak vypočítal už Johannes Kepler) určují Kristovo narození do roku sedmého před naším letopočtem, znamená to, že byl ukřižován nikoli v oněch zavedených třiatřiceti, ale až ve čtyřiceti letech.
Rachot v dole 4. dubna 1628 Po zhruba ročních pokusech s rozpojováním měkkých hornin odstřelem (šlo hlavně o to, aby plynné zplodiny z výbuchu střelného prachu neotravovaly havíře) 4. dubna 1628 na banskobystrickém dole Boží požehnání jeho vrchní střelmistr Gašpar Weindl jako první na světě úspěšně provádí odstřel tvrdých hornin. Od toho dne se tento způsob uplatňuje soustavně.
Dějinné znamení 5. dubna 1283 Na obloze vzplála nová hvězda (Nova Germinorum), která se pravděpodobně spolupodepsala na našich dějinách. Protože byla vnímána coby příznivé znamení, vyvolala zvýšené úsilí české šlechty o osvobození svého kralevice ze zajetí Oty Braniborského. Snaha podpořená sedmi tisíci hřivnami stříbra výkupného byla korunována úspěchem.
Pohříchu kýžený omen bonus nevydržel dost dlouho – velmi schopný král Václav II. zemře čtyřiatřicetiletý na tuberkulózu.
Atom prvně na kvantovo 5. dubna 1913 Dánský fyzik Niels Bohr odesílá do Philosophical Magazine první (ze tří) část publikace o stavbě atomu. Vychází ze známých představ jednoho ze svých učitelů Ernesta Rutherforda, (atom je tvořen kladně nabitým jádrem s prakticky veškerou hmotou atomu, kolem kterého obíhají elektrony jako planety hvězdu – proto také název planetární model atomu) avšak odstraňuje nedostatky Rutherfordova modelu. Nepovažuje totiž atom za klasický mechanický systém, podle toho by totiž musel zaniknout, nýbrž za systém kvantový.
Tato teorie Bohrovi vynesla roku 1922 Nobelovu cenu. Podle Maxe Plancka má smělost Bohrovy teorie v dějinách vědy stěží obdoby. Veřejnost zase Bohrovi vděčí za onen známý symbol atomu, který historik vědy Friedrich Herneck nazval „erbem atomového věku“.
