Sám bádal (byl i muzikolog) zejména v akustice - první změřil rychlost zvuku ve vzduchu, objevil harmonické tóny. Zemřel 1. 9. 1648. Ze společnosti kolem něho vyrostla roku 1666 francouzská Akademie věd.
Počasí nad Evropou 11. září 1863 Po audienci věhlasného spoluobjevitele planety Uran Le Verriera u císaře Napoleona III. vycházejí v Příloze Bulletinu císařské observatoře na zkoušku první dvě tištěné synoptické mapky (zahrnují tlak vzduchu a vítr ze 7. a 10. dne měsíce pro západní a střední Evropu). Od 16. září vycházejí tyto mapky ve stále dokonalejší podobě pravidelně. Rodí se moderní meteorologie. Mlhoviny na seznamu 12. září 1758 Astronom Charles Messier z pařížské námořní hvězdárny (umístěné ve věži jednoho hotelu) vedle pozorované komety poprvé zaznamenává i objekt, který kometu připomínal - mlhovinu (později nazvanou Krabí). Začíná vznikat vůbec první soupis mlhovin. Důvod byl jaksi nepřímý: Messier se věnoval pozorování komet, sám jich objevil patnáct, a jeho katalog mlhovin měl být jen soupisem objektů, s nimiž se komety daly splést. První verzi katalogu s 38 mlhovinami vyšel v roce 1774, vydání z roku 1781 už jich obsahovalo 109. Většinu z nich objevil sám.
Zvířátka u Měsíce 14. září 1968 Z kosmodromu Bajkonur (nyní Kazachstán) startuje sovětská sonda ZOND 5. Po třech dnech dosahuje Měsíce, obletuje ho v nejmenší vzdálenosti 1950 km a poté se jako první umělé těleso odtamtud vrací zpátky na Zem (a při příletu ji fotografuje). Dne 21. 9. dopadá do Indického oceánu, odkud je vylovena a letecky dopravena do Sovětského svazu i s uloženými přístroji a různou havětí (plazi, mouchy, řasy, živočišné tkáně).
