Úterý 14. května 2024, svátek má Bonifác
130 let

Lidovky.cz

Čtyřikrát z významných výročí tohoto týdne

Česko

Pravý lovec mikrobů 22. září 1863 Ve švýcarském Raugemontu se narodil Alexandre Yersin. V první linii, uprostřed morové epidemie v Hongkongu, objevil v roce 1894 původce moru a vyvinul imunizační sérum. Má stěžejní zásluhu na tom, že například v Evropě se černá smrt už přes půl století neobjevila. Zemřel roku 1943.

„Velký syntetik“ 27. září 1818 V německém Eliehausenu se narodil introduktor pojmu syntéza v chemii Hermann Kolbe. V roce 1873 syntetizoval salicylovou kyselinu a dal podnět k její výrobě, čímž přispěl k založení farmaceutického velkoprůmyslu. Zemřel v roce 1884. První skutečný radioastronom 27. září 1918 V britském Brightonu se narodil Martin Ryle, průkopník radioastronomie. Inspirován zkušenostmi u radarové služby (kde jim radary nerušil ani tolik nepřítel jako Slunce), vrátil se z války do Cavendishovy laboratoře v Cambridgi „s nákladem otlučených elektronických krámů a snažil se jich využít k objevování nebeských radiových zdrojů“. Přitom přišel na to, že mamutí anténu o průměru stovek metrů (kvůli potřebnému rozlišení) lze nahradit soustavou vhodně rozmístěných menších radioteleskopů pracujících spřaženě a řízených počítačem. Díky otáčení Země se tak dal vesmír „zmapovat“ v oblasti okem neviditelných centimetrových až metrových vln, což vedlo mj. k objevu pulsarů a kvasarů. Shodou okolností v roce 1974, kdy lidé poprvé vyslali radiové signály mimozemským civilizacím, dostal Nobelovu cenu. Zemřel roku 1984.

Vesmír se rozpíná!

28. září 1953 V kalifornském San Marinu umírá na infarkt Edwin Hubble (narozen 1889). Těsně před 1. světovou válkou dokončil v Oxfordu studium mezinárodního práva, místo vstupu do diplomacie však začíná psát disertaci z astronomie (mohl za to jeho děda, když mu k osmým narozeninám věnoval dalekohled). Rozhodující byl krátce po válce (kterou strávil jako dobrovolník na evropské frontě) jeho příchod na hvězdárnu Mount Wilson v Kalifornii, kde v té době začal fungovat tehdy největší dalekohled světa – dvouapůlmetrový reflektor.

Hubble za pomoci pozorovatele Miltona Humasona poprvé identifikoval nejvzdálenější mlhoviny jako další galaxie a dokázal, že představují vyšší, takříkajíc velkorozměrný stupeň struktury vesmíru. Pak tyto útvary začal spektrálně třídit. Přitom prakticky u všech našel rudý dopplerovský posuv, což znamenalo, že se vzdalují. Dokonce nejen od nás, ale i od sebe navzájem... Ano, vesmír jako celek se rozpíná! Z hodnot rudých posuvů Hubble 1929 formuloval matematický zákon této expanze, přičemž konstanta v něm dnes nese jeho jméno.

Autor:

Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA

Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...