Středa 25. května 2022, svátek má Viola
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Čtyřikrát z významných výročí tohoto týdne

Česko

Mistr mostař 25. listopadu 1868 Ve Vídni umírá Bedřich Schnirch (narozen 1791 v Pátku u Loun), absolvent vídeňské techniky, projektant prvního řetězového mostu na evropském kontinentu (přes Labe v Jaroměři, 1821). Následovalo sedm dalších včetně druhého pražského mostu – po starobylém Karlově – vedoucího přes Střelecký ostrov a dokončeného 1841 (délka 413 a šířka devět m). Slouží téměř půl století, než ho vystřídá nám známý most Legií. Ze Schnirchových mostů dnes stojí zřejmě jediný, navíc jinde – původně vedl přes Vltavu u Podolska, ale před napouštěním Orlické přehrady počátkem 60. let byl rozmontován, zakonzervován a v letech 1971–75 znovu postaven přes Lužnici ve Stádlci.

Jednou to muselo být poprvé... 28. listopadu 1908 Ode dneška máme i my svoji autobusovou havárii. To u Pardubic autobus „spadl do škarpy a převrhl se“. O následcích pro cestující vypovídá skutečnost, že „jeden cestující shledav, že má zdravé oudy, blaženě se usmál a běžel do Pardubic“. Začátek konce věku nevinnosti na silnicích.

Kanon na ionty 28. listopad 1933 Je spuštěn první pořádný lineární urychlovač částic (konstruktéra Roberta Jemisona Van de Graaffa). Ionty jsou akcelerovány silným elektrostatickým polem mezi dvěma opačně nabíjenými elektrodami (s rozdílem potenciálů sedm milionů voltů). Jelikož ve Van de Graaffově mateřském Massachusettském technologickém institutu v Bostonu neexistovala dost velká hala, přístroj byl smontován v nedalekém soukromém hangáru na vzducholoď, vysokém přes dvacet metrů. Van de Graaffův urychlovač se podílel na počátku výzkumu umělých jaderných reakcí. Nyní je pro výzkum nahrazen výkonnějšími urychlovači cyklickými, ve své lineární podobě (arci mnohem pokročilejší) se používá kupříkladu v onkologii k ozařování nádorů.

Naděje pro rozštěpenou mysl 28. listopadu 1953 Už od konce 2. světové války testovala francouzská farmaceutická firma Specia účinky sloučeniny zvané chlorpromazin. Ukázalo se, že vyvolává ochlazení (jakýsi umělý zimní spánek), což se velice hodilo chirurgům, poněvadž v takovém stavu je organismus odolnější a rány se líp hojí. Dalšími důkladnými testy však zjistili, že to je jen první fáze účinku, ta druhá pak působí významné zklidnění mozku bez ztráty duševních schopností.

Poprvé mezinárodně je o chlopromazinu v psychiatrii řeč právě 28. listopadu 1953 na kongresu v Basileji. Tento preparát brzy zrevolucionalizuje léčbu hlavní velké duševní nemoci – schizofrenie, dosud léčené dost drasticky lobotomií nebo různými druhy šoků. Zrodila se psychofarmakologie.

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...