Vítězství české vědy, prohra českého jazyka 11. května 1864 Český zemský sněm schvaluje návrh na soustavný přírodovědný výzkum Čech. Úkolu se ujímá skupina v čele s Purkyněm. Ten rozdělil Čechy na 10 výzkumných oblastí (od geografie po zoologii). Práce začaly v srpnu 1864, měly trvat 14 let, ale skončily r. 1948. Výsledky otiskoval Časopis Českého muzea.
Téhož dne na témže sněmu Eduard Grégr vyzývá k zavedení univerzitních přednášek v češtině. Sněm po vášnivé diskusi schvaluje nanicovatou rezoluci, že „jazyk přednášek na univerzitě má odpovídat potřebám země“.
Nejen manžel Madame Curie 15. května 1859 V Paříži se narodil Pierre Curie, objevitel piezoelektrického jevu, významný badatel v oboru magnetismu, především ale průkopník na poli radioaktivity. Snad kvůli předčasné smrti zůstává ve stínu své ženy. Připomeňme, že svoji o osm let mladší manželku vědecky vychoval. Spolu objevili radioaktivní prvky polonium a radium (1898), spolu roku 1903 dostali Nobelovu cenu za fyziku. Zemřel v r. 1906, když zamyšlen vstoupil pod kola vozu.
Teplo i v noci 16. května 1969 Do husté a horké atmosféry Venuše vstupuje sovětská sonda Veněra 5. Na rozdíl od Veněry 4, která před 19 měsíci poprvé měřila parametry Venušina ovzduší, „pětka“ k planetě přistupuje z „noční“ strany. Ze vstupní rychlosti 11,2 km/s aerodynamicky zabrzdila na 210 m/s (přetížení 450 g), dále se pak snášela na padáku. Ve výšce cca 25 km, při tlaku 27 atmosfér a teplotě 320 °C se čtyřmetrákové ocelové pouzdro s přístroji zbortilo.
