Řád lidský a vesmírný zajedno 6. ledna 1584 „Dobré jitro popopo...zítří!“ Těch po- je celkem deset. Navzdory stížnostem, že lidé přicházejí o deset dní života, dneškem - vlastně zítřkem 17. ledna - se datum a postavení Slunce začnou shodovat i u nás. Stalo se tak nařízením císaře Rudolfa II. o zavedení gregoriánského kalendáře.
Nastane ovšem zmatek jiného druhu: reformu kalendáře vyhlášenou papežem Řehořem XIII. (proto název gregoriánský) v říjnu 1582 totiž některé země přijmou dřív (včetně českých zemí), jiné později (protestantská severní Evropa až za víc než sto roků), pravoslavná církev ji nepřijme vůbec, takže o některých datech dodnes nevíme, nakolik jsou správná. Ostatně my pamětníci pamatujeme oslavy bolševické (známé tehdy pod uměleckým jménem Velká říjnová socialistická) revoluce 7. listopadu.
Paprsky X ve službách medicíny 7. ledna 1899 V právě vyšedším Časopise lékařů českých Rudolf Jedlička, toho času asistent na chirurgické klinice české lékařské fakulty v Praze, publikuje článek nazvaný O skiagrafii a skiaskopii paprsky rentgenovými a jejich diagnostické ceně v chirurgii. Připojil se tak mezi prvními na světě k pokusům o lékařské využití rentgenového záření (objeveného v listopadu 1895).
Duch nad ledy 9. ledna 1909 K vysněnému jižnímu pólu zbývá jen 178 km. Necelých 10 dní pochodu. „Točny bychom asi ještě dosáhli, ale nikdo z nás by se nevrátil domů.“ Tedy buď úspěch a smrt (a nesmrtelnost), nebo život... Kolik z dobyvatelů by zvolilo to první. Britský polárník Ernest Shackleton už několikrát dokázal, že není zbabělec, přesto káže obrátit. Zamysleme se nad jeho rozhodnutím - právě nyní, v době novoročních předsevzetí!A připomeňme si ho, až budeme sedat za volant nebo vyrážet na trek! Život, nebo smrt?
