Jeho dceru za účast na protestech v roce 2006 vyloučili ze školy. Jeho manželka Ljubov o něm říká: „Saša je statečný, určitě by již dnes držel protestní hladovku, ale podniknout takový krok ve vězení, když má cukrovku, by se rovnalo sebevraždě.“ Když ho v noci z 19. na 20. prosince zadrželi, jeho blízcí o něm dlouho nic nevěděli. Přinést mu léky bylo nakonec možné až po třech dnech.
Dmitrij Bondarenko také pracoval pro Andreje Sannikova. Byl zadržen v noci z 19. na 20. prosince ve svém bytě. Je mu 48 let, je to bývalý obchodní ředitel nezávislého Rádia 101,2 FM, které bylo zrušeno v roce 1996. O rok později byl jedním ze zakladatelů iniciativy Charta ’97, která poskytovala pomoc politickým vězňům a dalším zatčeným. Bondarenko je silná osobnost, i ve vězení se neustále domáhá svých práv, nenechá se zlákat k „důvěrným rozhovorům“ s příslušníky KGB. Podle advokáta je jako balvan. „Jako tank,“ dodává Bondarenkova žena. „Dima nekličkuje, ale říká jen pravdu.“
Aljaksandr Feduta je literární vědec, novinář a politolog. Pracoval pro prezidentského kandidáta Vladimira Njakljajeva. Zatkli ho 20. prosince. Kdysi pracoval pro Lukašenkovu kampaň v prvních volbách v roce 1994, ale již po roce přešel na druhou stranu barikády k opozici. Na prohlídky, které probíhaly u něj doma po jeho zatčení, vzpomíná manželka Marina s hrůzou: „To byla ostuda: přišli se nám přehrabovat ve věcech, hledali peníze. A my máme takové pohovky, že se s nimi nesmí hýbat, jinak se rozpadnou. V našem domě se to penězi „nehemží“. Akorát tak knihami.
Sergej Marcelev je 33letý politolog. V letech 2007 až 2009 pracoval pro prezidentského kandidáta Aljaksandra Kozulina. Loni pak pro Nikolaje Statkeviče. Zadrželi ho, když jel do Varšavy na pozvání televize Belsat. Místo jeho nového pobytu bylo známo až večer 24. prosince, kdy jeho příbuzným zavolali z věznice. Poněvadž na dopisy s žádostí o spojení se Sergejem nepřicházela žádná odpověď, poslala jeho babička do věznice čisté oblečení a telegram s prosbou, aby jí Sergej poslal zpátky špinavé prádlo. Efekt se dostavil a zaslané prádlo je zatím jedinou zvěstí pro blízké.
Pavel Severiněc oslavil své 35. narozeniny ve vyšetřovací vazbě KGB. Provinil se tím, že pracoval pro prezidentského kandidáta Vitala Rymaševského. Už v roce 2005 byl obviněn z pořádání protestů proti Lukašenkově třetímu volebnímu období. Dva roky omezení svobody si odpykával na těžbě dřeva v nejzapadlejším cípu země. Přesto po celou dobu psal své každodenní sloupky do hlavních demokratických novin Naša niva. Novinářka Olga Ancypovičová o něm říká: „On je zkrátka silný a nic ho nezlomí. Umí žít, věřit, radovat se ze života. Takoví jako on nám zkrášlují život.“
Anatolij Lebeďko je předsedou Sjednocené občanské strany, již druhý měsíc ho drží ve vyšetřovací vazbě KGB, kde čelí obvinění z podněcování masových nepokojů. Po událostech 19. prosince neměla rodina dlouhou dobu žádné zprávy o tom, co se s Anatolijem stalo. Zkušenosti z minula napovídaly: s takovými zatčenými mají tajné služby dovoleno se nepárat. Koncem ledna dostala rodina dopis z vězení. Syn Arťom říká, že si otec na nic nestěžuje, hodně čte – Bulgakova, Márqueze. „Co se týče politiky,“ psal Anatolij, „víte, že jsem optimista. Byl jsem optimista a zůstanu jím.
