PRAHA Každý rok přichází stát při výběru zdravotního a sociálního pojištění o stovky milionů korun. Mnohé z odvodových úniků přitom sám toleruje.
Stále víc firem přichází na chuť šetření na odvodech pojištění tak, že lidem nabízí místo plných pracovních úvazků pouze úvazky zkrácené. Práci „přesčas“ pak nasmlouvají dohodami o provedení práce.
Taková praxe je běžná nejen v nemocnicích, ale i ve stavebnictví a průmyslu. „Práce přesčas začíná být nebezpečným fenoménem,“ potvrzuje předseda odborového sdružení Kovo Josef Středula. „Někde dochází k takovému množství přesčasů, které překračuje měsíční fond pracovní doby,“ dodává.
V současnosti nejdiskutovanějšími přesčasy jsou ty, které slouží lékaři v nemocnicích. Mnozí doktoři na protest proti pracovním podmínkám přesčasové služby vypověděli. Státem kontrolovaná vedení nemocnic i samotné ministerstvo zdravotnictví se snaží tyto lékaře ve službách udržet. A to i přes to, že tím porušují zákon.
V Bruselu by se divili „Uzavírání paralelních pracovních poměrů na tutéž pracovní činnost není povoleno. Dohodu lze uzavřít pouze na odlišný druh práce,“ říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Sám ministr však připouští, že porušování zákona „se stává“.
Zástupci zdravotnických zařízení i dalších firem přiznávají, že takové úvazky využívají. „Dohody o pracovní činnosti jsou na některých klinikách a odděleních využívané,“ přiznal mluvčí Fakultní nemocnice Na Bulovce Jakub Hofmann. „Kdyby přišli evropští kontroloři z Bruselu na to, kolik je v Česku takto protiprávně zaměstnaných lékařů, učinili by takovým praktikám přítrž a my bychom potřebovali o tisíce lékařů v nemocnicích víc,“ potvrdil přednosta jedné z pražských fakultních nemocnic, který si nepřál být jmenován.
Zneužívání dohod o pracovní činnosti ve státních nemocnicích je státem řízené okrádání státu, tvrdí Středula. Podle něj se však jedná pouze o špičku ledovce.
„Zneužívání dohod o pracovní činnosti je běžné tradičně ve stavebních firmách a stále více se prosazuje i v průmyslu,“ uvedl Středula. „Dá se skutečně hovořit o trendu,“ přiznává i prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Míl.
Dám ti práci, ale jen načerno Ochotu k uzavírání nelegálních přesčasů mají přitom jak zaměstnavatelé, kteří díky nim ušetří na sociálním a zdravotním pojištění, tak i zaměstnanci. Tlak na snižování příjmů vede k tomu, že lidé hledají i nelegální způsoby přivýdělku.
„Pak se stává, že zaměstnavatel přijde za zaměstnancem a řekne: rád bych ti dal práci, ale nemám na to, chceš-li si u mě přivydělávat, pak na dohodu o provedení práce, nebo rovnou na živnostenský list. To je ale obcházení zákonů se vším všudy,“ říká Středula.
Důvodem stále častějšího obcházení zákona je podle Míla nevyhovující zákoník práce, který firmám a lidem neumožňuje dohodnout se na flexibilních pracovních úvazcích. „Člověk i firmy by měli mít možnost se dohodnout, jestli uzavřou pracovní smlouvu na dvě hodiny denně, nebo třeba na dvacet hodin. Jinak se budou hledat cesty, jak zákony obcházet,“ řekl Míl.
Odboráři budou podle Středuly požadovat zavedení zkrácené pracovní doby. Takové opatření umožňuje firmám držet zaměstnance, i když pro ně nemají aktuálně práci. Na financování takových zaměstnanců by přispíval stát. „Budeme tlačit na jeho zavedení. Člověk je legálně zaměstnán a zaměstnavatel neřeší, jak za zaměstnance dodatečně ušetřit,“ řekl Středula.
