„Datové schránky fungují. Bezpečnost uživatelů datových schránek, přístup k datům a podobně nebyla žádným způsobem dotčena. Nedošlo k žádnému ohrožení bezpečnosti jako takové,“ řekl Rakušan.
Na řešení podle něj pracují experti a veškerými kybernetickými útoky se zabývá i nově zřízený policejní útvar Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě.
Také mluvčí České pošty Matyáš Vitík řekl, že data a další osobní údaje nebyly napadeny. „Řeší to odborníci z vnitra, České pošty, O2 a speciální útvar policie,“ uvedl.
„Situace se řeší, v současné době útoky stále přetrvávají,“ uvedl. „Odražení útoků je úspěšné v tom nejdůležitějším - v zachování bezpečnosti a ochraně dat. A to se všechno povedlo,“ uzavřel Rakušan.
Podle mluvčího bezpečnostní firmy Eset Ondřeje Šafáře je použitý útok typu DDoS poměrně běžný a technologicky méně sofistikovaný, jeho detekce je nicméně komplikovaná, protože z vnějšího pohledu například nelze jednoduše odlišit útok od technického selhání služby. Při útoku DDoS (Distributed Denial of Service) se hackeři snaží narušit nebo poškodit webovou stránku, síť nebo jinou on-line službu tím, že ji přetíží velkým množstvím požadavků.
„V tomto případě byla snaha získat finanční prostředky vydíráním oběti, že v případě zaplacení určité částky útoky ustanou,“ uvedl Šafář. Tento způsob získání peněz označil za méně snadný oproti útokům, při kterých jde například o krádež citlivých dat a útočníci hrozí jejich zveřejněním.
Nový útvar pro boj s kybernetickou kriminalitou, extremismem a terorismem vznikl loni v létě vyčleněním dvou struktur z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Začal fungovat od letošního 1. ledna.
V úterý napadli hackeři web a mobilní aplikaci státního železničního dopravce České dráhy (ČD). Stránky ČD a aplikace Můj vlak mohly být několik hodin nedostupné. „O útocích víme, se společností spolupracujeme, více k tomu nebudeme sdělovat,“ uvedl mluvčí NÚKIB Vala.
Můžeme potvrdit, že proti ČD jsou vedeny kybernetické útoky, uvedla mluvčí ČD Vanda Rajnochová. „Naši IT specialisté činí opatření, aby veškeré služby byly pro naše zákazníky standardně dostupné, spolupracujeme přitom s NÚKIB a Policií ČR“, dodala Rajnochová.
Stabilní situace na hranicích
Situace na Slovenských hranicích je stabilizovaná, tranzit skrze Českou republiku se výrazně omezil, uvedl ve čtvrtek Rakušan. Namátkové kontroly zůstávají, účinné jsou také společné kontroly vlaků už na slovenské straně hranice. „Vede především k tomu, že se nedostáváme do složité situace právních výkladů readmisní dohody,“ podotkl.
Kontroly byly kvůli migrační vlně zavedeny v září. Česká policie od té doby podle údajů z prosince zajistila 9292 lidí při nelegální migraci a 134 převaděčů. Podmínky pro vstup do ČR nesplnilo 2291 lidí, na Slovensko vrátila 3484 lidí.
Snížení tranzitu skrze Česko je podle Rakušana dáno několika faktory. Kromě kontrol na hranicích je to i zimním obdobím nebo harmonizací vízové politiky některých zemí se státy Evropské unie.
Za úspěch českého předsednictví v boji proti migraci považuje Rakušan předjednání dohody o tom, že země západního Balkánu sjednotí vízovou povinnost pro migranty s ostatními zeměmi Evropské unie.
„My jsme tady předjednali to, že dojde k vízové harmonizaci mezi zeměmi západního Balkánu a mezi zeměmi Evropské unie tak, aby vízová povinnost pro lidi přicházející ze třetích zemí byla stejná,“ uvedl Rakušan. Znamená to, že už vstup do západoevropských zemí bude pro uprchlíky nelegální. Například Srbsko podle ministra již takto v několika případech postupovalo a migranty na své území nepustilo.
Přijetí Bulharska a Rumunska do Schengenu
Česko se podle Rakušana velmi snažilo o přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Země kvůli vetu Rakouska a Nizozemska neuspěly, ČR se ale podle ministra podařil posun. Vedlo země k tomu, aby splnily veškeré nutné podmínky pro vstup.
„My i jako členská, nikoli předsednická země se budeme v dalším půl roce velmi snažit přimět i švédské předsednictví i následující španělské, aby se skutečně i tyto země staly v nejbližším možném termínu právoplatnými členy Evropské unie a konzumovaly výhody Schengenu,“ uvedl.
Například Rumunsko by mohlo uvolnit 1000 policistů na ochranu vnější schengenské hranice, pokud by nemuseli hlídat tu vnitřní. Postoj Rakouska je podle něj dán hlavně zvýšenou migrací.
